Na jedné straně vydry říční stát chrání, na druhé straně za ně rybářům vyplácí odškodnění – jen na Vysočině za poslední dva roky kraj vyplatil za jejich řádění sumu ve výši 3,35 milionu korun. Připomíná to Havlíčkobrodský deník.

Letošní mírná zima přitom může navíc škody způsobené vydrou zvýšit, což potvrzuje Jan Kopřiva, předseda Moravského rybářského svazu z místní organizace v Jihlavě. „O odškodnění žádáme dvakrát ročně. Díky letošní mírné zimě navíc mají vydry s lovením ryb ulehčenou práci,“ zamyslel se Kopřiva. Rybníky nejsou zamrzlé, a tak mají tyto šelmy přístup do vody volný. „Vydra navíc neloví, jenom když má hlad,ale kdykoli. Jeto pro ni takový sport,“ doplnil zajímavost Kopřiva. Vydry totiž škodí právě tím, že loví ryby, a v zimě je navíc ruší ze svých zimovišť a ty pak mohou uhynout na vyčerpání.

Škodu na jedné rybě vypočítal Kopřiva asi na padesát korun. Ročně dostává svaz od kraje odškodnění řádově ve výši padesát tisíc korun. To odpovídá zhruba tisícovce ryb ulovených vydrou. „Staráme se kolem Jihlavy asi o padesát menších rybníků. Prakticky na každém z nich vydra je,“ vypočítal předseda rybářského svazu. Stejně jako většina rybářů ani on nechápe, proč je tato šelma chráněným druhem. Zároveň však dodal, že dalšími škůdci jsou i kormoráni nebo volavky.

Výskyt vyder je limitován hlavně množstvím dostupné potravy, to znamená ryb. Na celém území České republiky zůstává neobsazeno jen několik málo oblastí. „Vysočina je díky velkému množství rybníků celoplošně obsazena,“ řekla k problematice Martina Kratochvílová z krajského odboru životního prostředí a zemědělství. V posledních dvou letech byly vyplaceny náhrady škody způsobené vydrou říční na rybách 104 žadatelům ve výši 3 346 000 korun. Žádají jak fyzické, tak i rybářské společnosti. „Fyzické osoby uplatňují náhradu škody nejčastěji na jednom či dvou rybnících, právnické osoby i na několika desítkách rybníků,“ potvrdila Kratochvílová. Častějšími žadateli jsou fyzické osoby, tedy soukromníci, pro které jsou ryby spíše koníčkem.

Počet žádostí prý ročně nijak výrazně nenarůstá. Situace je meziročně stejná. „Mírný pokles je možné zaznamenat pouze poté, kdy bylo zpoplatněno vypracování odborných posudků na výši škody,“ uzavřela téma Kratochvílová. Ta zároveň zmiňuje, že i přes zdánlivou stabilitu populace vydry říční je tento druh zranitelný, a to nejen narůstající dopravou či úbytkem vhodného prostředí, ale také pytláctvím. Že by vydra, která je lasicovitou šelmou a jediným druhem vydry, která se v České republice vyskytuje, škodila i jinému odvětví, se příliš nestává. Například myslivcům nijak neškodí. „Pokud nemám soukromý rybník, tak mě vydra nezajímá. I když dokáže chytit třeba káče, ale daleko horší z mysliveckého pohledu je norek,“ uvedl třešťský myslivec Roman Navrátil.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník, ilustrační foto KRNAP