V minulých dnech lodě dopravily do České republiky nebo naopak vyvezly do námořních přístavů nadrozměrné a extrémně těžké náklady, které řadu měsíců musely čekat, než bude na vodní cestě dostatek vody pro plavbu. Informovalo o tom Ředitelsví vodních cest.

V pondělí byly v Týnci nad Labem naloženy na loď 5,5 m vysoké díly kouřovodů, které putují k zákazníkovi do Egypta. Před dvěma týdny to byla rekordní slévárenská kokila o hmotnosti 140 tun a minulý týden byl naopak dovezen obří lis s díly 150 tun těžkými. Labská vodní cesta je pro dopravu tohoto zboží nezastupitelná, neboť jiným způsobem ji není možné uskutečnit.

Několik týdnů deštivého počasí pomohlo uskutečnit přepravy nadrozměrných a extrémně těžkých nákladů, které byly uvězněny v přístavech. Splavnost Labe od Ústí nad Labem do Německa je závislá výhradně na aktuálním průtoku v řece, na rozdíl od zbývajících 190 km, které jsou splavněné souvislou řadou 21 zdymadel a lodě zde plují celý rok.

Od července po dobu 4 měsíců čekal v přístavu Lovosice náklad 140 tun těžké slévárenské kokily, aby ji bylo možné lodí odvést po Labi a dále soustavou německých kanálů a po Rýně do Rotterdamu. Cílovou destinací je Sheffield ve Velké Británii. Stejnou dobu čekal na překladišti v Týnci nad Labem náklad několika dílů kouřovodu o hmotnosti od 45 do 80 tun a výšce 5,50 m. V pondělí jej jeřáby naložily na loď, která s ním pluje do přístavu Hamburk a pak bude dopraven po moři do Egypta. V opačném směru byl z Hamburku dovezen obří lis, jehož díly se vykládaly v Děčíně a v Lovosicích a zde byly některé kusy o hmotnosti 150 tun. Další velké náklady jejich dopravci a přístavy ještě připravují.

„Labská vodní cesta těmito uskutečněnými přepravami dokládá, že o vodní dopravu je zájem,“ uvedl Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest ČR, organizace zajišťující rozvoj vodních cest. Tento druh nákladů se pro své rozměry přepravuje po silnici jen velmi obtížně, při souběžných omezeních dopravy a mimořádných opatřeních po cestě. Po silnici nelze náklady dopravit přes pohraniční hory a dále přes Německo do námořních přístavů. Oproti tomu pro vnitrozemskou loď se jedná o běžný náklad, který potřebuje jen jediné – dostatek vody na úseku Labe, kde nejsou zdymadla. V řadě případů ani loď nepotřebuje velký ponor. „Pokud by stál Plavební stupeň Děčín, byla by splavnost Labe dostatečná a náklady by nemusely čekat,“ dodal.

Čekání na vhodné období, kdy je dostatek vody pro přepravu nadrozměrných nákladů, není jen komplikací pro zákazníky, ale vede k vysokým dodatečným nákladům pro české výrobce a zákazníky. V konečném důsledku je tak zhoršena konkurenceschopnost průmyslu v České republice a jsou prodraženy dodávky do České republiky oproti podnikům v blízkosti moře s funkční vodní cestou. Zprostředkovaně tak má omezená splavnost vodní cesty negativní dopady na hospodářství státu, podnikatelů a životní úroveň občanů.

Zdroj a foto: ŘVC ČR