Jako jedna z cest, jak do budoucna zachovat zdroje pitné vody pro občany ČR, se poměrně často uvádí snížit spotřebu vody v domácnostech, případně v průmyslu. Tato na první pohled logická úvaha ale může mít negativní dopad na kvalitu, zejména odpadních vod.

Spotřeba vody v domácnostech po celé polistopadové období v ČR postupně klesala (poprvé mírně stoupla v roce 2015), takže v současné době činí v průměru necelých 90 litrů na osobu a den. To je zhruba poloviční spotřeba oproti průměru spotřeby vody v EU a přibližně třetinová spotřeba v porovnání s USA. K uvedenému stavu je však také třeba připočíst výrazný útlum těžkého průmyslu v ČR, především těžby uhlí, a postupné snižování spotřeby vody v dalších průmyslových oblastech. Naproti tomu ale stojí v současné době naddimenzovaná kapacita čistíren odpadních vod (ČOV) postavených v ČR v minulosti, která předpokládala jak vyšší spotřebu vody v domácnostech, tak právě v průmyslu.

Výsledkem je, že především při čištění odpadních vod není v mnoha případech a lokalitách dostatek vody k ředění splašků, což klade vyšší nároky na čištění a také na potřebu „sehnat“ potřebnou vodu k ředění, většinou z povrchových zdrojů. Roste také riziko zanášení potrubí a především v letním období také riziko zápachu, linoucího se z kanalizačního potrubí. Platí tak, že pokud bychom šetřili na lidské a průmyslové spotřebě vody příliš, museli bychom doplňovat do kanalizačních sítí více vody z přírody, takže si nadměrným šetřením příliš nepomůžeme.

Voda se ale, pokud jí dokážeme zadržet v krajině, což je největším problémem ČR, neztratí. I voda ze silnic, chodníků nebo střech nakonec skončí v přírodě, stejně jako voda z kanalizací, navíc vyčištěná právě v ČOV. Poněkud naivní představa o tom, že ušetříme-li například v domácnostech více vody, budeme jí mít také více na území naší země, je tak poměrně scestná – ostatně o koloběhu vody v přírodě se učí na prvním stupni základních škol. Ne že bychom tedy měli vodou plýtvat, to jistě ne. Ale o tom, jaké množství jí budeme v budoucnosti mít, nerozhoduje počet spláchnutých toalet, ale stav krajiny a její schopnost vodu zadržet a akumulovat a funkční technologie umožňující jí opětně používat.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová