5.11.2021 5.50, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě
Národní parky Šumava a Bavorský les vydávají svůj zlatý poklad
Jak funguje příroda bez lidských zásahů? Dokáže se les sám obnovit? Jsou znovu vysazené populace zvířat životaschopné a jaké biotopy opravdu potřebuje pro svůj život tetřev hlušec? To je pouze několik málo otázek, které si kladli odborníci i část laické veřejnosti při založení Národních parků Bavorský les a Šumava před padesáti, resp. třiceti lety.
„Příroda funguje v úplně jiných časových horizontech, než jak je vnímá člověk. Zvlášť moderní člověk, kterého obklopuje svět internetu a rychlých zpráv a informací. Na první odpovědi jsme si proto museli počkat několik desetiletí a na další si ještě počkat musíme,“ zmiňuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. „V západní a střední Evropě jsme se navíc za posledních více než sto let odcizili přírodě. Přírodním procesům jsme totiž ponechali jen zlomky území a tak vlastně pořádně nevíme, jak přírodní procesy fungují. Možná jen tušíme, modelujeme je, ale skutečnost pak bývá jiná,“ doplňuje náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý.
Zcela převratná zjištění přinesl výzkum působení vývratů stromů na lesní ekosystémy. Ukazuje se, že vyvracející se stromy jsou nedílnou součástí uceleného přírodního procesu, stejně, jako je jí odumřelé dřevo nebo přirozená obnova lesa. Četnost a rozsah vývratových událostí má nakonec pozitivní vliv na zadržování vody v krajině a na utváření krajiny samotné. Zvláštní výzkum se rovněž zabýval hodnocením rozdílů vodní bilance v lesích a na loukách. Prokázala se přitom vyšší půdní vlhkost na travních porostech a nižší ve vzrostlém lese, způsobená pravděpodobně výparem stromů. V suchých obdobích vykazoval dokonce nejsušší vodní bilanci bukový les (i proti smrkovému lesu).
Znovu se potvrzuje, že přirozené zmlazování lesa je přirozeně shlukovité a že už od samého počátku vytváří členitou strukturu budoucího lesa. Zároveň se prokazuje, že globální změny teploty a chodu srážek jsou dlouhodobě patrné a ovlivňují všechny ekosystémy. Tato zjištění doplňují nové velmi podrobné mikroklimatické mapy, které ukazují různou míru ovlivnění mikrolokalit globální změnou. Tyto mapy jsou zbrusu novým a velmi důležitým podkladem pro hodnocení kvality přírodních stanovišť a lesních typů.
Jiné výzkumy ukázaly, že i přes změny klimatu probíhá zotavování přírodních ekosystémů z okyselení na konci 20. století rychleji, než se předpokládalo. Hmatatelným projevem je například oživení vodní fauny šumavských jezer, návrat pstruhů do jezera Laka, ale i projevy mnohem méně viditelné – jako je například klesající množství uhlíku a rostoucí množství vápníku v opadu lesů.
Nejen tato zjištění a výsledky nejrůznějších výzkumů na území národních parků Šumava a Bavorský les prezentovali na konci října v Bavorské Rudě odborníci na letošní speciální konferenci Aktuality Šumavského výzkumu, která byla pojata jako oslava 30. a 50. let od založení NP Šumava resp. NP Bavorský les. Akce byla financována z programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Svobodný stát Bavorsko Cíl EÚS 2014-2020, Dispoziční fond a Ministerstvem životního prostředí České republiky: Cíl EÚS/DF/SU/09/10.
„S kolegou Franzem Leiblem, ředitelem Bavorského lesa, jsme výsledky všech prezentovaných výzkumů shrnuli do desatera klíčových zjištění. Jsou to poznatky a zkušenosti nasbírané v Bavorsku za pět desetiletí, na české straně za tři desetiletí. Prokázali jsme například, že se les zmlazuje sám, že národní parky jsou hotspotem biodiverzity, návraty vzácných druhů živočichů jsou možné anebo že oba národní parky podporují regionální rozvoj,“ představuje některé výsledky Pavel Hubený a dodává:
„Dosavadní třicetiletá existence národního parku se nesla zejména v duchu konfliktu mezi lesnickým bojem s šířícím se kůrovcem a ochranářskou touhou nechat přírodní procesy běžet bez ovlivňování. Všechna naše zkoumání nakonec ukázala, že má-li být les v budoucnu ponechán přírodě, lesnické zásahy v této cestě příliš nepomohou. Lesnické zásahy ochuzují budoucí lesní ekosystém o složky a struktury, které jsou pro les přirozené, a které v celém ekosystému hrají různě významnou funkci. To, že jsme ponechali v lese dřevo ve velkém, vyvolalo doslova explozi biodiverzity. Objevily se tu druhy, které jsme považovali za vymřelé, zejména mezi houbami a hmyzem. A krom toho dnes víme, že odumřelé dřevo je obrovskou zásobárnou vody – je to v podstatě samostatný mokřad. Tlející dřevo bude fixovat vodu ještě další desítky let.“
Sborník konference Aktuality Šumavského výzkumu naleznete na stránkách www.npsumava.cz v sekci ke stažení:
https://www.npsumava.cz/navstivte-sumavu/materialy-ke-stazeni/knihy-a-studie-ke-stazeni/
Deset věcí, které jsme za 50/30 let zjistili – zde:
https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2021/11/zehn_dinge_d_cz.pdf
Zdroj a foto (přirozená obnova lesa, foto Pavla Čížková) NP Šumava
5.11.2021 5.50, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy
Aktuality
Národní parky České republiky se spojily do společné asociace
Akt. 26.11.2024 14.39Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě
Ptačí ostrovy pomáhají v záchraně ohrožených druhů, Polsko má dobré zkušenosti
Akt. 26.11.2024 11.26Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství