15.1.2019 11.34, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě
V nastavení zemědělských dotací v EU přetrvávají velké rozpory
Krácení dotací velkým zemědělským podnikům nebo definice skutečného zemědělce jsou některý z témat, o nichž se koncem loňského roku intenzivně diskutovalo v Evropském parlamentu. Informoval o tom týdeník Zemědělec.
Podle převážné většiny pozměňovacích návrhů by mělo být dobrovolné ze strany členských států, zda se rozhodnou využívat definici skutečného zemědělce či nikoli. Část europoslanců podpořila posílení důrazu na rodinný typ farem, španělská europoslankyně Lydia Senra Rodriguezová předložila návrh, který požaduje, aby mezi kritéria, podle nichž bude hodnocen skutečný zemědělec, byly zařazeny i požadavky týkající se povinnosti zemědělce mít trvalé bydliště v místě činnosti, přičemž alespoň 50 % příjmů zemědělce má pocházet z jeho zemědělské činnosti, která mu má zároveň zabírat minimálně 50 % pracovního času. Podle Rodriguezové by dále neměly být společnosti s ručením omezeným považovány za skutečné zemědělce, ale za průmyslové zemědělce, kteří by na dotační podporu neměli nárok.
Řada europoslanců napříč politickými frakcemi Evropského parlamentu podpořila dobrovolné zastropování přímých plateb. Politická frakce GUE/NGL jako celek předložila pozměňovací návrh odmítající možnost odečíst od částky, která bude zastropována, náklady na mzdy, sociální a zdravotní pojištění. Politická frakce Zelených pak jednotně předložila návrh na zavedení povinného zastropování, které by se mělo vztahovat na všechny přímé platby a na celý holding. Degresivita přímých plateb by přitom začínala již na 35 tisících eur, přičemž nad 50 tisíc eur by byly přímé platby stropovány 100 procenty.
Zdroj (redakčně kráceno) Zemědělec, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová
15.1.2019 11.34, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony