Povodí Moravy, s.p. Brno, útvar hydroinformatiky doplnil stanovené záplavové území Bečvy o návrh aktivní zóny. Dále byla provedena aktualizace záplavového území rozlivu Q5, Q20 a Q100 .

Pro lepší a účelnější zvládání povodní a omezení ztrát na lidských životech, zdraví a majetku  a následné strategické rozhodování o realizaci a rozsahu opatření k ochraně před povodněmi je nezbytné znát rozsah potenciálně ohroženého území, tedy rozsah záplavového území, včetně aktivních zón záplavového území.

Dle „Strategie ochrany před povodněmi v České republice“, schválené vládním usnesením č. 382 ze dne 19.4. 2000 se počítá, jako se základním a neopominutelným opatřením v ochraně před povodněmi, s omezováním ekonomické aktivity v záplavových území namísto snahy chránit tato území před povodněmi za každou cenu. Základním krokem pro tento postup je vymezení aktivní a pasivní zóny záplavového území s rozdílným způsobem možného využití a to zejména s ohledem na ochranu majetku, zdraví a života občanů.

Povodí Moravy, s.p. Brno, útvar hydroinformatiky doplnil stanovené záplavové území Bečvy o návrh aktivní zóny. Dále byla provedena aktualizace záplavového území rozlivu Q5, Q20 a Q100 .

Toto záplavové území a návrh aktivní zóny Bečvy se bude projednávat s dotčenými obcemi a orgány státní správy. Po projednání a vyřešení všech připomínek v návrhu bude tento materiál předložen příslušným vodoprávním úřadům, tedy Krajskému úřadu ve Zlíně a Krajskému úřadu v Olomouci, ke stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny. Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.

Návrh aktivní zóny Bečvy byl zpracován dle hydrotechnických výpočtů neustáleného proudění vody v korytě a inundaci, včetně zahrnutí přítoků. Návrh aktivní zóny vychází z Metodiky stanovení aktivní zóny záplavového území, 2005. Výpočet je proveden na platných hydrologických údajích, které poskytuje Český hydrometeorologický ústav. Dále se vychází ze zkušeností s historických povodní.

Plochy novostaveb, které doposud nejsou zachyceny v mapovém podkladu a stavby na které bylo vydáno územní rozhodnutí před termínem stanovení aktivní zóny záplavového území jsou považovány za pasivní zónu.

Směrodatné pro vymezení aktivní zóny jsou hloubky vody a rychlosti proudění, doba zaplavení. Plochy mimo zástavbu jsou začleněné do aktivní zóny i z důvodu zachování volného retenčního území podél toku pro transformace povodní. Vymezení aktivní zóny vychází z jednoznačných pravidel, z fyzikálních zákonitostí proudění vody a do procesů vymezení aktivní zóny by měly být zahrnuty především vodohospodářské argumenty.

Vymezení aktivní zóny je významným regulačním faktorem v procesu územního plánování, protože upozorňuje potenciální investory na rizika při povodních i na nezbytné vyvolané investice na protipovodňová a kompenzační opatření v případě realizace nových staveb v tomto území.

Omezení v aktivní zóně záplavového území:

V aktivní zóně záplavových území se dle § 67 odst. 1 a 2 vodního zákona č. 254/2001 Sb., nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic, to neplatí pro údržbu staveb a stavební úpravy, pokud nedojde ke zhoršení odtokových poměrů.

V aktivní zóně je dále zakázáno

a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,

b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,

c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,

d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.

Nevhodná stavební činnost prováděná v aktivní zóně záplavového území má přímý vliv na změnu odtokových poměrů v širším území. Proto jakékoliv stavby realizované v aktivní zóně jsou nejen přímo ohroženy vlastní povodní, ale jako takové jsou přímým nebezpečím pro ostatní části záplavového území z důvodu změny proudění a významného vlivu zpětného vzdutí. V podstatě se jedná o území, které by mělo být výhradně určeno pro převádění povodňových průtoků.

Vymezení aktivních zón se tedy stává velmi účinným preventivním nástrojem pro snížení povodňových škod.

Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je závazným podkladem pro územní plánování v území a musí být zahrnuto do jednotlivých stupňů územně plánovací dokumentace – zejména do grafických částí a výkresů řešících limity využití území – v souladu s platnou vyhláškou č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Stanovené záplavové území včetně aktivní zóny je i výchozím podkladem pro vyjadřovací činnost správce toku.

Kontakt na zpracovatele záplavového území a aktivních zón:

Povodí Moravy, s.p.

Dřevařská 11, Brno

útvar hydroinformatiky

Vedoucí útvaru: Ing. Vladislav Gimun, tel: 541 637 272, E-mail: gimun@pmo.cz

Zástupce: Ing. Iva Jelínková,  tel. 541 637 393, E-mail: jelinkovai@pmo.cz

Zdroj: Povodí Moravy, s.p.

14.4.2011 15.55, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině