7.4.2018 13.58, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace
Návrh poslance Schillera míchá průmyslové odpady a odpadní vody
Pozměňovací návrh Schiller 3, upravuje zákaz likvidace dovážených odpadních vod s obsahem nebezpečných látek na komunální čistírny odpadních vod. Jak přitom připomíná partnerský portál prumyslovaekologie.cz., vodní zákon ale hovoří zcela jasně.
Vodní zákon zcela jasně definuje v §38 odst. 1 „…a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu.“ Právě u těchto vod lze předpokládat, že obsahují nebezpečnou závadnou látku a navíc nesplní běžné limity kanalizačního řádu. Převážná většina skládek nemá v dosahu dostatečně velkou čistírnu odpadních vod a musí průsakové odpadní vody dovážet na čistírny odpadních vod s dostatečnou kapacitou, tak jak mají většinou stanoveno v integrovaném povolení.
Hned do dalšího odstavce §38 pan poslanec vkládá. „(2) Dovážené odpadní vody zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod, kterou se rozumí zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu a nesmí obsahovat nebezpečné závadné látky.“
Vše ve jménu dobré věci, jak je uvedeno v odůvodnění „Tyto čistírny jsou technologicky uzpůsobeny na likvidaci splašků a nikoliv na likvidaci průmyslových odpadů, často obsahujících i na čistírně neodstranitelné nebezpečné závadné látky, jež následně jsou zcela bez kontroly vypouštěny do povrchových vod.„
Pan poslanec ovšem míchá průmyslové odpady a odpadní vody, což je vzhledem k jeho povolání zarážející. U odpadních vod shora uvedených známe složení a známe i účinnosti odstranění znečištění z těchto vod v jednotlivých parametrech, kterého dosahují větší komunální čistírny odpadních vod na vysoké úrovni (např. dusík přes 75% či CHSKCr přes 90%).
Dále zde zmiňuje vypouštění bez kontroly nebezpečných závadných látek, ale toho nedosáhneme zákazem dovážení odpadních vod na zařízení, která jsou určená k jejich likvidaci, ale zvýšeným monitoringem vypouštěných vyčištěných odpadních vod.
Již v tuto chvíli odpovědní vlastníci a provozovatelé disponují příjmovými stanicemi s vypouštěním pouze pro registrované návozce, navíc s on-line kontrolou pH či vodivosti a pravidelně provádí kontroly vybraných vzorků navážených odpadních vod.
Následně se v odůvodnění píše „Úpravou není nikterak ovlivněna možnost likvidace odpadních vod na k tomu určených čistírnách průmyslových odpadních vod, ani v současné době výjimečná, likvidace odpadů na komunálních čistírnách odpadních vod za podmínek stanovených zákonem o odpadech, tj. v režimu likvidace odpadů.“ Zde pan poslanec skrytě radí provozovatelům čistíren odpadních vod, aby prošli zdlouhavým procesem a získali integrované povolení jen z toho důvodu, aby mohli nadále likvidovat odpadní vody zařazené tentokrát dle katalogu odpadů zase „jen“ na čistírně odpadních vod, se stejnou účinností jako doposud.
Z praxe je známé, že minimálně dva až tři roky bude trvat, než větší čistírny odpadních vod získají potřebná povolení. Do té doby se můžeme pouze dohadovat, komu tato situace pomáhá (vlastníci či investoři průmyslových ČOV, firmy, které budou zajišťovat nová povolení, dodavatelé technologií pro průmyslové ČOV???), ale životní prostředí to nebude.
Dále je uváděn jakýsi stoupající trend likvidace průmyslových odpadů, deklarovaných jako odpadní vody, externě dovážených na komunální čistírny odpadních vod. Z kontrolních údajů větších komunálních ČOV je však zcela jasný trend opačný, jako tomu je např. v Plzni. Pokud navrhovaná novelizace bude akceptována, bude nezbytné zásadně zvýšit i kontrolu producentů průmyslových odpadů a odpadních vod, neboť tyto odpady v budoucnu mohou končit v lepším případě nepovoleně vypuštěné v kanalizaci.
Tento trend nezastavíme zákazem dovozu odpadních vod na čistírny odpadních vod, když není dostatečné množství zařízení, kam tyto odpadní vody odvézt. Předkladatel novelizačního ustanovení žádnou takovou analýzu nepředložil a snaží se tak obcházet standardní legislativní proces.
Dále není pravidlem, že externě dovážené odpadní vody jsou, co se týče koncentrace nebezpečných látek, horší než proudy odpadních vod z průmyslových areálů, které jsou čištěny na čistírnách odpadních vod s platnými povoleními. Jedná se mnohdy o vody z drobnějších provozoven a podniků, kde není zcela optimální provoz vlastního čistírenského zařízení.
Pro mnohé z těchto vod je naopak vhodné společné čištění na komunálních čistírnách. O tom zda je vhodné tyto vody přijmout či nepřijmout k čištění na komunální čistírně odpadních vod nejlépe rozhodne technolog čistírny v každém jednotlivém případu a v okamžiku, kdy mají odpadní vody jakýkoliv negativní vliv na funkci ČOV, tak příjem okamžitě zastaví.
Navrhovaná změna přináší producentům těchto vod existenční problémy a skrytě jim podsouvá možné řešení. Tím je pronájem volných prostor v průmyslových areálech, které mají tuto otázku historicky vyřešenou a jejich odpadní vody končí na čistírnách odpadních vod s náležitým povolením. Na stejných, kam by mohly být vody i nadále vyváženy bez navrhované změny. Výsledkem tedy nebude zlepšení životního prostředí, kterým se předkladatel ohání, ale pouze ekonomický prospěch vlastníků průmyslových areálů.
Jako další argument je využíváno fakt, že provozovatelé příjmem těchto vod vytváří zisky. Ale v praxi dochází zvýšením příjmů pouze k snížení nákladů na stočné pro ostatní odběratele, ač je tento příjem z pohledu celkové kalkulace marginální, stejně tak jako objem navážených odpadních vod oproti vodám z kanalizace.
Zdroj: http://www.prumyslovaekologie.cz/Dokument/103712/navrh-poslance-schillera-micha-prumyslove-odpady-a-odpadni-vody-coz-je-zarazejici.aspx, ilustrační foto/pixabay
7.4.2018 13.58, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace