Ministerstvo zemědělství podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče zatím nepředložilo partnerům návrh textu ústavního zákona o ochraně vody, jak o tom hovořil v pondělí ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Grospič ČTK řekl, že úřad s iniciativou přišel až nyní, kdy začíná být sucho opět tématem veřejné diskuse. Přesto si Grospič myslí, že pokud vláda míní záměr vážně, mohl by být zákon přijat do konce volebního období v příštím roce. Projednáván by měl být podle Grospiče souběžně s novelou vodního zákona, která už ve Sněmovně leží a která by měla rozvést ústavním zákonem daný záměr.

Toman v pondělí po zasedání Národní koalice pro boj se suchem uvedl, že jeho úřad vypořádal připomínky vzešlé z kulatých stolů k záměru ústavního zákona ochrany vod a text se chystá zaslat předsedům parlamentních stran a výborů. „Východiskem a obsahem tohoto ústavního zákona je nadřazení veřejného zájmu na zajištění dostatku a dostupnosti pitné vody pro obyvatele,“ řekl k návrhu bez bližších informací. Podle Gropsiče se zatím členové zemědělského výboru dozvěděli, že „ministerstvo na tom pracuje“.

Komunisté přípravou ústavního zákona o ochraně vod podmiňují toleranci menšinového kabinetu. Protože ústavní předlohu musí posvětit i Senát, myslí si Grospič, že by text normy měl být co nejjednodušší a neměl by zakládat pochybnosti o možném zásahu do majetkoprávních vztahů.

Zákon, jak už dříve politici uvedli, by měl nadřadit ochranu vody pro zásobu obyvatel pitnou vodou nad ostatní ochrany veřejného zájmu. Podle návrhu z loňského roku by měl být vlastníkem vodárenských nádrží jen stát nebo samosprávy. Podobně by tomu mělo být u vodárenské infrastruktury. Původní návrh zákona měl devět článků, které mimo jiné uváděly, že každý má právo na užívání pitné vody z veřejně dostupných vodních zdrojů za sociálně přijatelných podmínek pro zajištění základních životních potřeb.

Ústavní zákony jsou předpisy nejvyšší právní síly, které mění či doplňují ústavu. K jejich přijetí je nutný souhlas tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů. Společně s Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod tvoří tzv. ústavní pořádek.

Kvůli ústavní ochraně vody vznikly i poslanecké návrhy, mimo jiné od STAN a KDU-ČSL. Vláda je ale odmítla, stejně jako dříve návrh KSČM. Lidovci za ústavní ochranu vody spustili loni v létě petici.

ČTK, ilustrační foto Naše voda