Kvalifikovaným odhadem uváděná návštěvnost 5–6 milionů osob řadí Krkonoše mezi nejnavštěvovanějších evropský národní park. Poukázal na to dnes mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Správa KRNAP má po celých Krkonoších naistalováno 27 sčítacích zařízení. Většina z nich – 21 – sleduje pouze průchody pěších návštěvníků, a to zejména na hranici I. zóny KRNAP. Některé z nich navíc zaznamenávají i průjezdy cyklistů a osm z nich sleduje průjezdy automobilů. „Tyto sčítače nám poskytují zajímavá data pro management cestovního ruchu v Krkonoších. Je pochopitelné, že snad každý návštěvník chce vidět pramen Labe a Sněžku, ale praxe ukazuje, že právě I. zóna KRNAP je neuvěřitelně zatížená a tlak na její využití je každým rokem vyšší a vyšší,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Z dat ze sčítačů je patrné, že nejvytíženější vstupy do I. zóny jsou Jelenka, Obří důl – Kovárna a Růžohorky. Tedy všechny přístupové cesta na Sněžku. Dále to jsou chalupa Na Rozcestí a v západních Krkonoších hrana Labského dolu a mohyla Hanče a Vrbaty,“ dodal Hřebačka. Z výsledků je patrné, že zcela nejvytíženějším dnem z pohledu návštěvnosti je sobota. V časovém průřezu dne se 90 % návštěvníků na cestě pohybuje mezi 10.–16. hodinou.

Správa KRNAP podniká řadu kroků, aby území toto množství návštěvníků zvládlo. Tím prvním je řádná péče o svěřený nemovitý majetek, konkrétně o povrch cest. Za poslední léta jsme zrekonstruovali desítky kilometrů cest a zejména ve vrcholových partiích opravujeme turistické chodníky tradiční metodou štětování, při níž jsou kameny vyskládávány nastojato. Stavba takové cesty je sice pracnější a nákladnější, ale její životnost je mnohem delší. Jako nástroj ochrany přírody slouží i celý systém turistické infrastruktury – odpočinková místa, vyhlídky apod. – který slouží návštěvníkům. Dalším nástrojem je například strážní služba. Profesionální strážci jsou v první řadě velvyslanci Správy KRNAP vůči veřejnosti, kteří pomohou, poradí, poučí. Zároveň jsou ale také dohledovou složkou, aby masa návštěvníků nepůsobila škody na přírodě.

„Ukazuje se, že pochopitelně většina návštěvníků chce vidět to nej nej z Krkonoš. Ve skutečnosti jsou pak ale často zklamání tím, jak moc lidí potkávají. Přitom jsou v horách místa – krásná a velmi zajímavá – kde stěží narazíte na turistu,“ říká Hřebačka. Z dat sčítačů je evidentní, že nejméně frekventované cesty (z těch, které jsou sledovány) jsou třeba údolím Bílého Labe. Některé nižší části hor jsou pak turisty doslova opomíjeny. „Plánujeme se v propagaci v dalších letech zaměřit na zviditelnění turistických cílů v těch partiích, které jsou takto stranou zájmu. Ve výsledku by se nám tak mohlo pomoci odlehčit přetíženým hřebenům,“ dodal Hřebačka.

Stoupající návštěvnost Krkonoš potvrzují i informační centra a krkonošská muzea, která Správa KRNAP provozuje. Jejich roční návštěvnost se již tradičně pohybuje přes sto dvacet tisíc návštěvníků. Jen v uplynulém roce to bylo více než 131 000. Oproti tomu v roce 2014 to bylo 127 000 a v roce 2015 122 000 osob. Podobný trend registrujeme také na akcích pro veřejnost a na programech v Krkonošském centru environmentálního vzdělávání Krtek ve Vrchlabí. Kapacita některých z nich je zaplněna v řádu hodin od vyhlášení programu. Takto úspěšný je třeba program Jelen, seznamte se…, při kterém návštěvníci pozorují jeleny přezimující v obůrce. Na setrvalý zájem veřejnosti reagujeme i rozšiřováním nabídky. Letos například připravujeme nový program o plži s názvem Tajemství vřetenovky utajené krkonošské. Ta žije jenom v Krkonoších. V Krtkovi letos začneme dělat nový program Mikroskopičiny. Na něm účastníci programu díky speciálním mikroskopům a binokulárním lupám nahlédnou do světa, který lidským okem není běžně vidět.

Stoupající návštěvnost Krkonoš představuje vyšší počet osob, které se seznámí s jedinečností Krkonoš. Zároveň s sebou ale nese riziko pro přírodu národního parku. Správa KRNAP proto činí řadu kroků, kterými se snaží udržet rovnováhu mezi rostoucí návštěvností a křehkou přírodou Krkonoš.

Naše voda, ilustrační foto KRNAP