Správa KRNAP soustavně monitoruje intenzitu návštěvnosti vrcholových a zároveň nejohroženějších partií Krkonoš prostřednictvím automatických sčítacích zařízení, která denně poskytují aktuální data o pohybu osob v území. Data za loňský rok poskytují zajímavá fakta.

Návštěvnost byla velmi vysoká, v podzimních měsících jsme dokonce zaregistrovali dosavadní maximální návštěvnost. Nejzatíženějšímu místy jsou vrchol Sněžky, pramen Labe a Úpské rašeliniště. Stoupá obliba večerních a nočních návštěv hřebenů hor. Kromě vysokého počtu pěších návštěvníků jsme v uplynulém roce zaznamenali vysoký počet cyklistů. V této cílové skupině stoupá počet uživatelů elektrokol. Intenzita automobilové dopravy v KRNAP se dlouhodobě udržuje na stejné úrovni.

Uplynulé léto (červenec–srpen) bylo turisticky velmi intenzivní, avšak nedosahovalo extrémních hodnot z roku 2020. Očekávání však předčil závěr sezony (září–říjen), kdy byla za toto období na základě detekovaných průchodů/průjezdů zjištěna dosavadní maximální návštěvnost. V celkovém součtu detekovaných průchodů/průjezdů tak uplynulá letní sezona 2021 (červenec–říjen) vykazuje vyšší počet průchodů než dosavadní rekordní rok 2020. Podíl podzimní návštěvnosti v celé historii sledování, tedy od roku 2012, dosud nedosahoval takových hodnot. Kromě přetrvávajících covidových opatření v podobě omezení zahraničního cestovního ruchu a zvýšení intenzity cestovního ruchu domácího, který směřuje zejména do přírodně atraktivních lokalit, se na vysoké podzimní návštěvnosti podílelo i celkem teplé počasí bez výrazných dlouhodobých srážek. To se projevilo zejména o víkendech, kdy jsme na řadě míst zaznamenali nejvyšší intenzitu pohybů osob za celý sledovaný rok. Nejfrekventovanějším dnem celé sezony byla neděle 26. září.

Kromě vysokého počtu pěších návštěvníků jsme v uplynulém roce mohli odečíst rovněž velmi vysoký počet cyklistů. Přestože počty detekovaných průjezdů cyklistů nedosahují hodnot z roku 2020, můžeme v Krkonoších i nadále pozorovat postupný rostoucí trend v oblibě této sportovní aktivity. Na základě pozorování víme, že tento růst je zapříčiněn především uživateli elektrokol, jejichž počty neustále stoupají. Automobilová doprava v národním parku vykazuje dlouhodobě stabilní intenzitu, která je rovnoměrně rozložená do jednotlivých měsíců.  Nejvyšší počty průjezdů na území národního parku zaznamenáváme na trase Špindlerův Mlýn–Špindlerovka, a to v průměru 400–500 obousměrných průjezdů za den. V posledním říjnovém víkendu to bylo i přes 700 průjezdů za den.

Tradičně je velká pozornost z hlediska intenzity návštěvnosti každoročně věnována nejvýznamnější atraktivitě Krkonoš – Sněžce. Ta přilákala ještě více osob, než v roce 2020, a to zejména ve druhé polovině letní sezony (srpen–říjen). V nejfrekventovanější dny směřovalo na vrchol Sněžky i více než 10 000 pěších turistů za den (obr. 6). Je důležité upozornit, že data automatických sčítačů poskytují informace o počtech detekovaných průchodů, ale skutečný počet průchozích turistů je na většině lokalit ještě vyšší. Častěji než v předchozích letech jsme se na vrcholu Sněžky (ale i v jejím okolí) mohli setkat s projevy tzv. overturismu. Mezi další nejnavštěvovanější lokality můžeme zařadit okolí Labské boudy a Pramen Labe (až 3 000 detekovaných průchodů/den), Památník obětem hor či Úpské rašeliniště (až přes 2 500 průchodů).

I v uplynulém roce 2021 se potvrdily hlavní aktuální trendy v návštěvnosti KRNAP, které spočívají zejména v rostoucí oblibě návštěvy Krkonoš v závěru sezony (září–říjen), čímž dochází k jejímu prodlužování. Kontinuálně roste obliba Krkonoš i mezi cyklisty. Dalším specifikem v chování návštěvníků ve vrcholových partiích národního parku je rostoucí obliba večerních a nočních přechodů, motivovaných zejména pozorováním východu Slunce.

Na další důležité otázky, které souvisí s délkou pobytu vícedenních návštěvníků, jejich původem a celkovým počtem turistů i jednodenních výletníků v Krkonoších nám pomohou odpovědět připravované projekty v rámci Operačního programu Životní prostředí financovaného prostřednictvím EU, které se zaměří na analýzu tzv. big data či terénní průzkumy.

Zdroj: KRNAP, ilustrační foto Pixabay