Za největší bažinu na světě se pokládá národní park Pantanal, který se rozkládá na území téměř 190 000 kilometrů čtverečních. Informuje o tom facebooková verze portálu Naše voda, kde si lze prohlédnout i minifotoseriál z uvedeného parku.

Pravidelně každý rok během období dešťů (listopad až únor) zaplavuje řeka Paraguai rozsáhlé oblasti v západní části Brazílie. Protože okolní terén je rovný jako ohromná stolní deska, rozlije se voda do šířky až 100 km od koryta řeky, a celé území se od obzoru k obzoru promění v bahnité jezero. Na několik měsíců tak zmizí pod hladinou nekonečné pastviny, nízké keře i stromy.

Tam kde se dříve pásly krávy a proháněli koně, si nyní hrají vydry a vyhřívají se kajmani. Přibližně od května začne voda opět opadávat, až z vody vystoupí první bahnité ostrůvky. Tropické slunce pak zemi vysuší. A cyklus, při němž se na jednom území střídají suchozemští a sladkovodní obyvatelé, se uzavře.

Zastánci a propagátoři Pantanalu rádi porovnávají tento pozoruhodný ekosystém s amazonskou džunglí. Směle tvrdí, že zdejší podmínky jsou pro pozorování divoké přírody daleko lepší než v Amazonii a že turisté zde mají šanci uvidět i více zvířat. Samozřejmě, že co se rozmanitosti flóry a fauny týče, je tropický prales nejpestřejším biotopem světa, který se dá srovnávat pouze s bohatostí korálových útesů. Ale zároveň je pravda, že v džungli je viditelnost omezena jen na několik metrů a zvířata se před člověkem snadno schovají v neprostupné zelené stěně.

Pantanal je jednou z posledních oblastí, kde se vyskytuje vzácný papoušek Ara hyacintový (Anodorhynchus hyacinthinus). Jeho populace se odhaduje na posledních čtyři tisíce kusů a je tedy silně ohrožený.

V období dešťů bývá zaplaveno okolo čtyř pětin rozlohy Pantanalu, sloupec vody dosahuje až pěti metrů. Oblast je útočištěm vzácných zvířat, jako je kapybara, tapír jihoamerický, vydra obrovská (Pteronura brasiliensis), anakonda nebo kajman. Ramsarská úmluva vyhlásila v roce 1993 Pantanal za lokalitu mezinárodního významu. Jeho relativně malá část (187 818 ha, což představuje zhruba jen 1,3% rozlohy regionu) byla v roce 2000 zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO.

Zdroj: facebook Naše voda podle „Hedvábná stezka“, foto Wikipedia