Možná právě v současné době s vyššími pravidelnými příděly dešťových srážek je na místě seriózně se zabývat rolí meliorací a drenážních zařízení v krajině. Tyto stavby jsou bohužel zatíženy celou řadou mýtů a zjednodušujících sdělení.

Ve skutečnosti ale platí, že pokud jsou drenážní odvodňovací systémy ve správných lokalitách, v optimální hloubce, v těžkých půdách či rovinatých terénech, je jejich vliv na kvalitu půdy a podmínky na této půdě pěstovaných plodin jednoznačně pozitivní. Podle bývalého pracovníka někdejšího podniku Hydroprojekt Karla Klusáčka je přitom důležité uvědomit si, že drenáže z půdy zdaleka neodvádějí veškerou vodu, ale pouze vodu přebytečnou (tzv. gravitační), která se vsakuje gravitačními póry do půdy, a která, pokud je vody příliš mnoho, v půdě škodí i tím, že zaplňuje vzdušné póry a rostliny pak nemohou dýchat.

Ne všude jsou ale i podle Klusáčka drenáže vhodné. Odvodňovací podzemní drenáže by měly být využívány především u těžkých půd a také na rozsáhlejších územích, aby se mohl jejich efekt v praxi projevit. „V těžkých půdách postupuje voda velmi pomalu, je to vlastně velmi pomalá infiltrace, a pokud je infiltrace pomalejší, než intenzita srážek, musí logicky dojít k povrchovému odtoku,“ konstatuje Klusáček. Drenáže přitom povrchový odtok zpomalují. To podle něj potvrdila i zjištění Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP), který monitoroval odtok vody před melioracemi a po nich, a zjistil, že meliorace odtok povrchových vod skutečně zpomalily. To má logiku, protože voda musí nejprve přes půdní profil do drenu proniknout, a teprve pak se odvádí přebytečná voda z gravitačních pórů. Tím se navíc zvýší možnost infiltrace vody do půdního profilu. Naopak kapilární voda vzlíná půdními kapilárami zespoda nahoru, a je držena takovou silou, že nemůže proniknout do drenáže. Tato voda tak stoupá podél drenáží samovolně vzhůru, což v praxi znamená, že kapilární vodu drenáže neodvádějí. „Drenáže tedy odvádějí jen gravitační vodu z velkých pórů v půdě, což znamená, že když neprší a je sucho, drenáže vodu neodvádí. To je pozitivní, protože když v půdě chybí vzduch, je tam špatné prostředí,“ tvrdí Klusáček.

Obdobně to přitom vidí i Zbyněk Kulhavý z VÚMOP, který se problematikou meliorací dlouhodobě zabývá. „Velkým přínosem staveb odvodnění je zrychlená infiltrace vody do půdy. Bez provedené drenáže by byla infiltrace vody do půdy zpravidla nižší a větší podíl srážkové vody by odtekl povrchovým odtokem (s rizikem eroze půdy) do vodních toků. Využití drenážních systémů k akumulaci vody v půdním profilu, díky vyšší infiltraci do půdy a následně potrubního systému, vede k prodloužení doby zdržení vody, potenciálně využitelné kořeny rostlin a jejímu následnému postupnému vsaku do hlubších vrstev půdního profilu, a v mnoha případech ke zvýšení hladiny podzemní vody,“ uvádí Kulhavý v jednom ze svých mnoha článků týkající se problematiky meliorací.

Naše voda, ilustrační foto (Karel Klusáček) Naše voda – Nina Havlová