Povodí Moravy bude pokračovat v odstraňování sedimentů z vodního díla Plumlov až do podzimu. Zvodnělé a neúnosné podloží totiž neumožňuje masivní nasazení techniky. Uvedla to dnes mluvčí povodí Veronika Hrdá.

Mezi starou a novou hrází, kde má těžká technika velké potíže s pohybem, se bude muset  využít jen její část. Po dně vypuštěné nádrže se tak bude pohybovat většinou jeden dozer a bagr spolu s nákladními automobily na odvoz vytěženého materiálu.

„Vzhledem ke komplikovanosti akce věřím, že prodloužení termínu se setká s pochopením, protože nám jde především o to, aby celá akce byla provedena co nejefektivněji,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy Radim Světlík.

Na místě se v těchto dnech budují i další stavby, které poslouží pro navazující opravu návodního líce hráze. „Rekonstrukci hráze včetně její koruny a dalších objektů připravujeme na letošní a příští rok,“ připomněl Světlík.

Postup, který zvolil zhotovitel a který prodlouží dobu těžby nánosů, doporučují i přední experti z Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny Botanického ústavu Akademie věd ČR pod vedením Blahoslava Maršálka. Podél hráze tak na doporučení vědců vzniká takzvaná odvodňovací jímka se vsavkou a péry, což jsou vlastně odvodňovací kanálky.

„Nezávislý průzkum kvality zbylých sedimentů konstatoval, že jsou dobře proschlé, vymrzlé a mineralizované,“ uvedl ředitel Závodu Horní Morava (Povodí Moravy, s.p.) David Fína. Připomněl, že na všech místech v nádrži garantuje Povodí odtěžení v minimální vrstvě 0,3 až 0,5 metru, přičemž do 30 centimetrů jsou sedimenty nejvíce zasaženy bohatou koncentrací živin pro sinice.

Nejvyšší koncentrace fosforu se přitom nacházejí v oblastech kolem přítoků Hloučela a Kleštínek a pod hotelem Zlechov. V blízkosti staré hráze Zlechovského rybníka je zase nejbohatší oblast na množství organických látek v sedimentu. „Před napuštěním dojde ještě ke stabilizaci zbylých sedimentů dle doporučení posudku Botanického ústavu Akademie věd, což podpoří mineralizaci povrch dna s fixaci živin“ doplnil Fína.

Na zkoumaných sedimentech je podle odborníků patrný pozitivní vliv letnění, proschnutí a promrznutí. Proces okysličení sedimentů byl přitom v řadě míst hloubkový. „V hloubce 60 až 80 centimetrů je sediment natolik zoxidovaný, že dříve dominantní sinice rodu Microcystis se zde prakticky nevyskytují,“ popsal expert Blahoslav Maršálek. Vysokou koncentraci fosforu vykázaly i lokality, těžené sacím bagrem. „Je nezbytné omezit přísun živin do vody a stále trvat na  odkanalizování všech obcí na přítoku,“ zopakoval starosta Plumlova Adolf Sušeň. Pro zahájení pozemkových úprav s cílem kvalitativního zlepšení hospodaření na zemědělské půdě hovoří podle něj i situace na Podhradském rybníku, který byl v roce 1990 kolaudován a za dvě desítky let je nutné jej znovu vyčistit.

Odborníci na problematiku odstraňování sedimentů z vodních nádrží a tlumení výskytu sinic ve vodě již několikrát zdůrazňovali, že čištění Plumlovské nádrže musí souběžně doplnit i stejná akce na výše položeném Podhradském rybníce. Kvalita vody v něm se totiž výrazně podepisuje na kvalitě vody v nádrži Plumlov. Bude třeba odtěžit zhruba 59.000 krychlových metrů sedimentů z hloubky 0,4 až 0,5 metru. „Zakázku získala v soutěži firma DiS Brno, nyní se předává staveniště a celá akce by měla začít na začátku července,“ uzavřel Radim Světlík.

Zdroj: Povodí Moravy