Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo na základě usnesení vlády další krok rekultivace lomu ČSA. Těžební společnost Severní energetická poskytne část finanční rezervy na sanace a rekultivace na rozvoj místních obcí zasažených těžbou.

Jde o peníze, které těžaři nevyužijí díky tomu, že na části dolu dostane přednost přirozená obnova, tedy ponechání území přírodě. Prostředky bude spravovat Státní fond životního prostředí ČR, který je využije na projekty pro tento region postižený hornickou činností. Materiál již projednala vláda. „Přesná výše finanční úspory bude známa až po schválení plánu sanací a rekultivací ze strany Českého báňského úřadu. Řádově by se mělo jednat o stovky milionů korun. Je to vlastně nejlepší win-win situace, kdy těžařská firma dostojí svým závazkům, příroda se postará o obnovu území a místní obce získají prostředky na svůj rozvoj po ukončení těžby. Půjde o obce, které se nachází ve stejném katastru jako lom ČSA,“ shrnuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Dominantní vlastnický podíl k pozemkům v lomu ČSA má Česká republika, pozemky na jeho území spravuje převážně státní podnik Diamo, dále pak Povodí Ohře, Státní pozemkový úřad či Národní památkový ústav. Na území lomu vznikne maloplošné zvláště chráněné území o rozloze cca 11 km2. V něm bude probíhat rekultivace s využitím ekologické obnovy, aby zde dostaly prostor přírodní procesy, které podpoří rozmanitost zdejší přírody a krajiny. Návrh počítá s přirozeně napouštěným jezerem. Území lomu ČSA bude také energeticky využito instalací solárních elektráren. Zároveň plán obsahuje územní rezervu pro případné budoucí vybudování přečerpávací elektrárny.

Přirozená obnova krajiny zasažené těžbou je u nás i v zahraničí běžným způsobem rekultivace. Úspěšně probíhá například na části velkolomu Čertovy schody ve středních Čechách, pískovně Cep na Třeboňsku nebo na pískovně Erika na Karlovarsku. Získají také místní lidé, vedle dotací především z pestré a okamžitě po ukončení těžby volně přístupné krajiny nebo financí z turistického ruchu.

„Přirozená obnova znamená finanční přínos pro obce v regionu a také pro státní rozpočet. Podle původních plánu by bylo nutné financovat hydrické rekultivace, lesnické výsadby a výrazné úpravy terénu, což příroda udělá zadarmo, rychleji a efektivněji. Ušetřené finanční prostředky nezůstanou těžaři, ale na základě rozhodnutí vlády je získá Státní fond životního prostředí ČR pro využití v regionu,“ dodává náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař (TOP 09).

MŽP, ilustrační foto (jezero Milada – rekultivace): Naše voda – Nina Havlová