Dotace 24,1 miliardy korun ze státního rozpočtu a programu Evropské unie přispěly k rozšíření kanalizační sítě v Česku. Je na ni připojeno 87,4 procenta obyvatel, což odpovídá strategickému záměru ministerstva zemědělství (MZe) a ministerstva životního prostředí (MŽP).

V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Pravidla čerpání dotací na výstavbu kanalizačních stok nastavila ministerstva tak, že vytvořila předpoklady pro jejich účelné, hospodárné a efektivní vynakládání, uvedli kontroloři. Ministerstvo životního prostředí v reakci uvedlo, že díky programům se počet nepřipojených na kanalizaci každým rokem významně snižuje.

NKÚ zkoumal, zda peníze vynakládané v letech 2014 až 2021 z operačního programu Životní prostředí 2014–2020, z dotačních programů MZe a z Národního programu Životní prostředí byly využity hospodárně. Vedle MZe a MŽP prověřili kontroloři také Státní fond životního prostředí (SFŽP) a deset projektů u konkrétních příjemců dotace, tedy u měst, obcí a svazku obcí.

„U kontrolovaných projektů neidentifikoval NKÚ žádné peněžní prostředky, které by byly vynaloženy neúčelně, nehospodárně či neefektivně,“ uvedli kontroloři.

Podpora vodohospodářské infrastruktury v obcích je podle MŽP dlouhodobě velká priorita. „Díky evropským a národním dotačním programům se nám daří každým rokem významně snižovat počet obyvatel, kteří na kanalizaci ještě nejsou připojeni a plnit tak vytyčené strategické cíle, jak potvrdila i kontrola NKÚ,“ sdělila ČTK mluvčí MŽP Lucie Ješátková. Resort zemědělství doplnil, že s další podporou investic do vodárenské infrastruktury se počítá i v budoucnu.

Kontrola zjistila, že z celkových dotací 30,1 miliardy korun se má do konce roku 2025 podpořit 1360 projektů. Vzniknout má 4628 kilometrů nové kanalizace a počítá se i s výstavbou či modernizací čistíren odpadních vod. Ke konci loňského roku bylo ukončeno 657 projektů, tedy 48,3 procenta z plánu, a vyplaceno 24,1 mld. Kč, což je více než 80 procent schválených finančních prostředků.

Kontroloři také uvedli, že záměr vybudovat od listopadu 2012 do poloviny června 2018 celkem 536 kilometrů kanalizačních stok byl o 220 kilometrů překročen a na zlepšené čištění odpadních vod se nově připojilo 78.550 obyvatel, což je 154 procent původního plánu. Průměrná cena 4,3 milionu korun za jeden kilometr kanalizace podle NKÚ odpovídala metodice MZe, která stanovuje měrné náklady nově budovaných kanalizačních stok.

„Podle NKÚ obě kontrolovaná ministerstva i SFŽP nastavily pravidla čerpání dotací na výstavbu kanalizačních stok tak, že vytvořily předpoklady pro jejich účelné, hospodárné a efektivní vynakládání,“ uzavřel NKÚ.

V současném operačním programu Životní prostředí 2021–2027 byly podle ministerstva životního prostředí vyhlášeny čtyři dotační výzvy na výstavbu kanalizací, přijatých bylo 469 projektů s požadovanou dotací 20,3 miliardy korun. Z toho 159 projektů má již dotaci schválenou, v souhrnu je to 5,6 miliardy korun. „Zbývající žádosti v objemu dotace téměř 15 miliard korun byly podané do výzev uzavřených na konci září letošního roku a probíhá jejich kontrola a hodnocení,“ dodalo MŽP.

Resort zemědělství připomněl Program na podporu výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací a Program na podporu opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. V prvním bylo loni vyplaceno 1,3 miliardy korun a ve druhém 705 milionů korun. „Oba tyto programy budou pokračovat minimálně do konce roku 2025 nebo do vyčerpání jejich plánované alokace ve výši 4,8 mld. Kč pro každý program,“ uvedlo MZe.

ČTK, ilustrační foto (nová úpravna vody na Želivce): Naše voda – Nina Havlová