Novela zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou připravilo ministerstvo životního prostředí, umožňují podle ekologů v národních parcích i velkoplošnou těžbu. Píše o tom server denikreferendum.cz.

Návrh zlepšuje podmínky pro ochranu přírody v národních parcích (NP) a stanovuje stejné principy péče pro všechny čtyři české NP. Pouze pro situace, kdy jejich odlišné podmínky vyžadují specifický přístup, má každý národní park své vlastní paragrafy. Návrh ministerstvo životního prostředí zveřejnilo ve čtvrtek a zaslalo legislativní radě vlády.

Novela říká, že posláním národních parků je zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů a ochrana biologické rozmanitosti na převažující rozloze jejich území. První, přírodní zóna národních tedy bude muset v budoucnu zahrnovat minimálně polovinu jejich plochy. Ochranné podmínky pro první zónu jsou vymezeny přesněji než dosud. K povoleným činnostem patří například údržba turistických cest, hašení požárů, zásahy proti nepůvodním druhům, monitoring a výzkum, regulace spárkaté zvěře apod. Návrh zároveň poskytuje dobrou ochranu krajiny před nevhodnou a masivní zástavbou. Ta bude nadále možná jen v zastavěném a zastavitelném území obcí. Ve volné krajině bude možné stavět jen menší stavby pro turistiku (například přístřešky pro turisty) nebo zemědělské či lesní hospodaření. Novela také zpřísňuje podmínky pro rozprodej pozemků – zakazuje zcizování pozemků v majetku státu mimo zastavěná a zastavitelná území obcí.

„Návrh ministerstva životního prostředí jde správným směrem. Jasně říká, že hlavním cílem národních parků je ochrana nerušeného přírodního vývoje na většině jejich území,“ uvedl na expert na ochranu lesů Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Zdůrazňuje přitom, že novela stanovuje pro první zóny přísné ochranné podmínky. „Poskytuje také ochranu NP před nevhodnou zástavbou, umožňuje ji totiž jen na území obcí  – právě tak jako i prodej státních pozemků bude možný jen a pouze tam.“

Ekologové nicméně upozorňují, že návrh zákona obsahuje i velmi problematická ustanovení pro ochranu lesů a divoké přírody. V první, nejpřísněji chráněné – tzv. přírodní zóně sice neumožňuje kácení, ale pod záminkou „preventivních opatření proti požárům“ vynucuje i zde, v divočině, ponechání a údržbu jinak zbytečných asfaltových cest a budování vodních nádrží.

V lesích mimo přírodní zónu navíc novela umožňuje i velkoplošné kácení lesů pod záminkou boje s kůrovcem, a to i v oblastech, které by měly být do přírodní zóny zařazeny v budoucnu. „Novela obsahuje i velice problémové body pro ochranu divoké přírody. Její slabou stránkou je nedostatečná ochrana lesů, které nebudou zařazeny do přírodní, nejvíce chráněné zóny. Mimo ni by mohla pod záminkou boje s kůrovcem pokračovat i velkoplošná těžba,“ varuje Bláha. Problematická je podle něj údržba a výstavba nových cest i v první zóně. „Auta do divočiny nepatří,“ zdůrazňuje s tím, že turisté tam chtějí chodit po tichých lesních pěšinách a ne po asfaltkách. Údržba či i případná výstavba nových cest kvůli hašení případných požárů je podle Bláhy pouhou záminkou.

„Jejich riziko je v bezzásahových územích mnohem nižší než v lesích, kde se hospodaří, a případné požáry je v těchto odlehlých místech stejně nutné hasit helikoptérou. Poslanci by měli problematické paragrafy opravit, aby zákon zajišťoval kvalitní ochranu divoké přírody v našich národních parcích,“ uzavírá Bláha. Hnutí DUHA bude proto apelovat na poslance, aby problematické paragrafy změnili a zajistili kvalitní ochranu divoké přírody v národních parcích.

Poslanci loni v říjnu smetli ze stolu senátní návrh zákona o Národním parku Šumava, který připravilo několik senátorů kolem jihočeského Tomáše Jirsy. Jirsův návrh byl pro národní park likvidační – otevřel by jej developerům, spekulantům s pozemky a těžařským firmám. Některé sporné pozemky již dopředu skoupily realitní a stavební firmy a také lidé s vazbami na politiky, například poradce senátora Jirsy František Talián nebo bývalý místopředseda ODS Jiří Vlach.

http://denikreferendum.cz , ilustrační foto MŽP (NP Šumava)