Správa Národního parku Šumava vydala nové rozhodnutí o tom, jak se má v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales zasahovat proti kůrovcům. Správce rezervace, tedy společnost Lesy ČR s.p., Lesní závod Boubín, se musí řídit přísnějšími podmínkami. Oznámil to Jan Dvořák, mluvčí NP Šumava.

Společnost Lesy ČR s.p., Lesní závod Boubín v roce 2019 podala žádost o plošné kácení v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales a to včetně jádrové části a pralesovitých zbytků porostů. Správa Národního parku Šumava tuto žádost zamítla a výjimku nepovolila. V dubnu 2020 pak Správa zahájila řízení z moci úřední a zpřísnila podmínky původního rozhodnutí, za kterých bylo možné zasahovat proti kůrovcům v bezmála 700 ha velké rezervaci.

„Do této doby bylo platné rozhodnutí z roku 2015, podle kterého se mohlo zasahovat proti kůrovci nejrůznějšími způsoby od pokácení a odvozu dříví, až po loupání kůry napadených stojících stromů na téměř 90% rezervace. Toto pět let staré rozhodnutí však reflektovalo pouze základní stav populace kůrovce, který v té době na Boubíně panoval. Nyní však tento základní stav už neplatí a tak jsme po zamítnutí žádosti Lesů ČR vydali nové zpřísňující podmínky. Podle nich se zvětšila bezzásahová plocha o 55 hektarů (o všechny poslední pralesovité zbytky porostů) a zároveň se zvětšily plochy, kde se může zasahovat pouze šetrnými metodami, například loupáním kůry napadených stromu na stojato,“ vysvětluje vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Šumava Silvie Havlátková.

Tímto novým rozhodnutím se zvyšuje plocha úplné bezzásahovosti v rezervaci z 83 ha na 139 ha. V oblasti vrcholu Boubína se může zasahovat proti kůrovci v podstatě pouze metodou loupání kůry stojících stromů. Tato plocha se proti stávajícímu stavu zvyšuje o 52 ha. V člověkem ovlivněných smrčinách je možno šetrně asanovat různými způsoby na ploše 472 ha. Na téměř polovině území musí zůstat veškerá dřevní hmota v porostech k zetlení.

„V Národní přírodní rezervaci se plochy původních, pralesovitých a přírodě blízkých porostů tímto rozhodnutím chrání tak, aby jejich samovolný vývoj, který již probíhá, mohl pokračovat bez přímých lidských zásahů dále. Jsou zde ale také místa, která byla člověkem zásadně pozměněna a v těch jsme volili takové druhy zásahů, aby nedocházelo k poškozování ekosystémů, například ke změnám vodního režimu nebo poškozování druhové diverzity a zároveň mohla být účinně tlumena gradace kůrovce do okolních hospodářských lesů. Možnost kácení a odvozu části napadených stromů jsme správci rezervace ponechali pouze v pozměněných smrkových porostech. Avšak i tyto zásahy mají své limity – například ponechání minimálně sto stojících stromů po hektaru a zároveň ponechání minimálně poloviny zásoby dřevní hmoty na místě k zetlení,“ doplňuje Silvie Havlátková.

Z důvodu startující aktivity kůrovce Správa NP Šumava u tohoto rozhodnutí vyloučila odkladný účinek, to znamená, že toto rozhodnutí je dnem vydání platné a správce rezervace je povinen se jím řídit. Přesto má právo na odvolání.

Naše voda, foto: wikimedia commons, Kozuch – Vlastní dílo