Ministerstvo zemědělství (MZe) dokončilo novelu mysliveckého zákona, která napomůže redukovat vysoké stavy spárkaté zvěře, a tím i škody na zemědělských pozemcích, plodinách a na lesích. Novela také zjednodušuje administrativu, posiluje práva vlastníků honebních pozemků, zavádí digitalizaci myslivosti a omezuje papírování. Materiál projednala vláda.

Hlavním cílem zákona je řešení největšího problému současné myslivosti, kterým jsou vysoké stavy spárkaté zvěře a jí působené škody na zemědělských pozemcích a plodinách a na lesích. Podle údajů z Národní inventarizace lesů zvěř poškodí zhruba 32 % stromků do výšky 1,3 metru. Celkově na 2,5 miliardy korun ročně se odhaduje částka za škody v lesích a náklady na preventivní opatření proti nim.

„Novela zákona mění myslivecké plánování tak, že se povinný minimální lov spárkaté býložravé zvěře bude odvozovat od poškození lesa v honitbě bez ohledu na její velikost, držbu a užívání. Minimální výše lovu bude stanovena každoročně a zvlášť pro každou honitbu,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Skutečný rozsah poškození lesa zvěří v honitbách bude průběžně zjišťovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Každý rok ho zveřejní v Informačním systému evidence myslivosti (ISEM). Myslivci či myslivecká sdružení budou povinni splnit minimální výši lovu určenou podle stupně poškození lesa. Nebude-li minimální lov splněn, orgán státní správy myslivosti (obec s rozšířenou působností) uloží uživateli honitby (myslivcům) sankci od 50 do 200 tisíc korun za první rok, v dalším roce se pokuta zvyšuje. Kontrolu lovu usnadní plánovaná digitální evidence ulovené a nalezené uhynulé zvěře v ISEM, která bude podle předpokladu spuštěna za 2 roky.

„Ulovenou zvěř označí myslivec plombou a do evidenčního systému ISEM nahraje fotografii uloveného kusu. Podle toho obce s rozšířenou působností snadno ověří, zda myslivci skutečně plní plán lovu. Zavádíme tak do myslivosti digitalizaci a omezujeme papírování pro myslivce i pro obce,“ uvedl ministr Výborný.

ISEM bude obsahovat také veškeré evidence myslivosti, například evidence plomb na označování ulovené zvěře, loveckých lístků nebo plány mysliveckého hospodaření. Nebude už nutné vyplňovat papírové výkazy nebo hlášení o plnění plánu lovu a rovněž bude redukováno množství sledovaných údajů. Myslivci už nebudou například muset vést evidenci psů, krmelců a posedů. Evidenci ulovené zvěře, informace o honitbě, počty myslivců atd. bude možné získat přímo z ISEM.  Současně zde bude veden rejstřík honebních společenstev. To umožní veřejnosti dálkový přístup do rejstříku jako je tomu například u obchodního rejstříku. Digitalizovány budou také údaje o dosaženém mysliveckém vzdělání a následném vydávání mysliveckých lístků. To vše usnadní administrativu a komunikaci pro myslivce, majitele honebních pozemků, státní správu, veterinární správu i policii.

Novela rovněž naplňuje Programové prohlášení vlády a posiluje práva vlastníků honebních pozemků. Umožňuje například přijímání nových členů do honebního společenstva bez schvalování valnou hromadou, zrušení povinnosti členů ručit celým svým majetkem nebo zavedení povinného schvalování roční účetní závěrky honebního společenstva.

Novela mění minimální výměru honiteb z dosavadních 500 hektarů na 250 hektarů a zavedení nárokové povolenky k lovu pro hospodařící subjekty se souvislými pozemky nad 30 ha. Zmenšení výměry honiteb umožní lepší ovlivňování hospodaření v nich, lov, a tím celkově zlepší ochranu lesa, plodin a pozemků před škodami způsobenými zvěří. Zároveň dojde k povolení některých dosud zakázaných způsobů lovu (například lov v noci) za účelem zvýšení efektivity lovu.

Výdaje na přípravu ISEM, jeho ročního provozu a rozvoje, náklady Národní inventarizace lesů i další administrativní výdaje (poštovné, odborné posudky na škody zvěří aj.) bude hradit Ministerstvo zemědělství bez navýšení příspěvku ze státního rozpočtu.

MZE, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová