I v nepřehledné houšti našich legislativních norem se málokdy stává, že má některá z nich plošný dopad na obyvatele naší země, napříč spektrem profesí, komunit i aktivit. V parlamentu právě projednávaná novela vodního zákona ale nepochybně takovým příkladem je.

A to navzdory tomu, že byla původně mediálně redukována pouze na spor o to, zdali by měly nebo neměly být zvýšeny poplatky za odběr podzemních vod. V tom ale k žádné změně nedochází. Budoucí podoba vodního zákona ale za to ovlivní ekonomiku vlastníků zemědělských pozemků i jejich nájemců, lesníky, množství stávajících majitelů žump (bezodtokových odpadních jímek), projekty s vlivem na povrchové i podzemní vody, rozpočty obcí a řadu hobby činností, jako je možnost splouvání řek vodáky nebo místa, kde je možné postavit dětský tábor. A samozřejmě také ceny vody, zejména pak stočného. To vše vyplývá z dosud podaných pozměňovacích návrhů, z nichž jen o některých se ve zprávách týkajících se projednávání novely média okrajově zmínila.

Původní záměr předkladatele, tedy projednat novelu ve zrychleném režimu, lze tak hodnotit jako veskrze nekorektní, a lze za tím cítit snahu v tichosti přijmout řadu opatření, z nichž rozhodně všechna nelze označit za pozitivní. Ještěže alespoň na začátku všeho zvítězil zdravý rozum a předkládaný dokument, včetně množství podaných pozměňovacích návrhů, bude schvalován ve standardním režimu.

Následující dny je proto nutné využít k intenzivní komunikaci s našimi zákonodárci, již i proto, že vodohospodářských odborníků je mezi nimi jako šafránu. To zakládá riziko přijetí populistických opatření, ale také opatření, která mohou mít negativní dopad do oblasti vodohospodářství nebo naopak zkomplikovat jednání o projektech, které mohou mít příznivý dopad do bilance vodních režimů v ČR. Kreativita poslanců je v naší zemi tradičně bezbřehá, a není tak zcela zřejmé, zdali bude díky tomu předkládané podoba novely nějakým způsobem vylepšena. Předpokládat lze spíše opak.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto (ČOV) Naše voda – Nina Havlová