Od 1. července se na území KRNAP mění několik věcí. Především vstoupila v platnost nová zonace KRNAP a ministerstvem životního prostředí byla nově na území KRNAP vyhlášena tři klidová území a mění se značení cyklotras vyhrazených Správou KRNAP. Informoval o tom mluvčí KRNAP Radel Drahný.

Dosavadní tři číslované zóny KRNAP, lišící se svojí přírodovědnou hodnotou a kombinující pravidla péče o přírodu s nejrůznějšími regulacemi, se mění na zcela jinak pojatou zonaci managementovou[1]. Ta stanoví pravidla péče o přírodu ve čtyřech nově definovaných zónách s ohledem na cíl té které zóny. Omezení pro výkon aktivit a činnosti v národním parku už neřeší zonace, ale pravidla stanovená zákonem – jednak pro celé území národního parku a speciálně pro území národního parku mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí. Nová zonace neobsahuje žádná omezení pohybu osob na území národního parku – ten je nově regulován vymezením tzv. klidových území, která mají chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností.

K 1. červenci Správa KRNAP v terénu vyznačuje první tři klidová území (z celkového počtu osmi klidových území) stanovená na území národního parku opatřeními ministerstva životního prostředí. Jedná se o dvě největší klidová území v hřebenových partiích Krkonoš a jedno na vrcholu Světlé a Černé hory. V terénu jsou klidová území vyznačena dvojím způsobem – červeným pásovým značením na stojících stromech (horní pruh kolem celého kmene a druhý spodní jen poloviční – přijde-li návštěvník ke stromu označenému dvěma vodorovnými červenými pruhy, je vše v pořádku a nepřekračuje zákon. Vidí-li pouze jeden pruh, ocitl se v klidovém území a musí je neprodleně opustit) a smaltovými cedulemi na sloupcích na cestách procházejících daným územím. Nejzásadnějším omezením pro návštěvníky v klidových územích je přísný zákaz vstupu do volného terénu mimo značené trasy, stejně jako tomu bylo v dosavadní I. zóně KRNAP. S novou zonací a klidovými územími se můžete seznámit na oficiálních stránkách Správy KRNAP https://www.krnap.cz/zonace-v-otazkach-a-odpovedich/. Zde také získáte odpovědi na nejčastější otázky týkající se zonace. Do opatření ministerstva životního prostředí lze nahlédnout na https://www.krnap.cz/data/File/sprava_np/navstevni_rad/ku01_krnap_hrebeny-zapadnich-krkonos.pdf.

V souvislosti se změnou zákona o ochraně přírody bylo třeba pozměnit Návštěvní řád KRNAP – v tomto informačním dokumentu Správa KRNAP zveřejňuje podmínky omezení a výčet aktivit, které jsou na území národního parku zakázány nebo omezeny právními předpisy, opatřeními obecné povahy nebo rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona anebo podle jiných právních předpisů. Jeho nové znění najdete zde: https://www.krnap.cz/navstevni-rad-krnap.

Poslední novinkou je změna značení cyklotras v Krkonošském národním parku. Cyklistické značení bylo od roku 1996 tvořeno dřevěnými gravírovanými značkami s piktogramem cyklisty jedoucího do kopce, doplněným číslem trasy. Značky se připevňovaly na masivní dřevěné kůly vedle cest. Nově budou cyklisté jezdit podle barevného pásového značení (červené, modré, zelené či bílé) mezi dvěma žlutými pruhy. Na rozcestích pak budou cyklisty orientovat žluté kovové směrovky s barevnými hroty. Symbolika se poněkud přiblíží terénnímu značení Klubu českých turistů. Čtyřiačtyřicet dnes vyznačených tras čítá přes 400 km cest vyhrazených pro jízdu na kolech. Na plochu KRNAP s ochranným pásmem (550 km²) je to velké množství a spolu s Českým rájem se síť cyklotras KRNAP řadí mezi nejhustější cyklistické sítě v republice. Přestože se dřevěné gravírované cykloznačení vžilo a stalo se neodmyslitelným prvkem na každém rozcestí v horách, mělo i své technické limity. Jedním byla životnost cedulí a druhým nemožnost takto označit úseky ve městech a obcích, kde mnohdy jednoduše nešlo dřevěné sloupky zabudovat nebo značky jinak uchytit. Správa KRNAP proto využila změny Návštěvního řádu KRNAP a provedla i technologickou změnu značení cyklotras.

Jistou novinkou je i změna kategorie některých komunikací v KRNAP. Zejména se jedná o dřívější silnici vedoucí ze Špindlerova Mlýna na Špindlerovu boudu, která se stala komunikací v kategorii „místní“ a je nyní ve vlastnictví města Špindlerův Mlýn. V důsledku této změny zmizí na konci města značka zákazu vjezdu, a pokud město neučiní vlastní opatření, bude možné vjíždět vozidly až ke Špindlerově boudě. Zákaz vjezdu Správy KRNAP však bude i nadále platit na všech odbočkách z této místní komunikace. Další důležitou komunikací, kde došlo ke změně, je příjezdová komunikace na Zlaté návrší, která již není silnicí II. třídy, ale stala se účelovou komunikací. Tato změna však pro návštěvníky hor nebude mít zásadní význam, stávající zákaz vjezdu zde bude platit i nadále.

[1] Nová managementová zonace neboli zonace péče, je přímo podřízená cílům jednotlivých zón. Nejlépe je definují přímo jejich názvy. Cílem přírodní zóny, která se vymezuje na plochách, kde převažují přirozené ekosystémy, je tyto ekosystémy ponechat jejich samovolnému vývoji bez rušivých zásahů. Nová přírodě blízká zóna pak zahrnuje člověkem částečně pozměněné ekosystémy s cílem postupně pomoci přírodě dosáhnout stavu jako v zóně přírodní. V budoucnu, po dosažení odpovídajícího stavu, pak mohou být části této zóny převedeny do zóny přírodní. Zóna soustředěné péče o přírodu má cíle dva. Sem jsou zařazeny člověkem velmi pozměněné ekosystémy – především nestabilní, na místě původních bučin vysázené smrkové porosty, které bude třeba přeměnit na smíšené a listnaté lesy a obnovit tak jejich přírodě blízký stav. Součástí této zóny jsou ale i květnaté krkonošské louky, kterou vznikly historicky na místě odlesněných enkláv a které jsou závislé na trvalé péči, bez níž by mnoho rostlinných a živočišných druhů na ně vázaných zaniklo. Cílem této zóny je tyto předměty ochrany zachovat či zlepšit jejich stav, a proto zde bude k typickým činnostem patřit sečení a pastva. Do této zóny budou patřit také lesy, ve kterých je cílem podporovat biodiverzitu. Konečně poslední zóna kulturní krajiny je vymezena na území krkonošských obcí či v jejich sousedství, je určena k trvale udržitelnému rozvoji a jejím cílem je nezhoršit dosaženou kvalitu životního prostředí. Tato zóna je v Krkonoších poměrně malá, protože většina obcí není už od roku 1991 součástí území národního parku, ale nalézá se v ochranném pásmu.

Nová zonace počítá s tím, že zóna přírodní bude mít 7 328,5 ha (20,2 % území KRNAP), zóna přírodě blízká bude mít 8 097,3 ha (22,3 % území KRNAP), zóna soustředěné péče 20 730,3 ha (57,0 % území KRNAP) a zóna kulturní krajiny bude mít 196,1 ha (0,5 % území KRNAP).

Naše voda, foto: Radek Drahný, KRNAP