Úvodní etapa boje proti odmašťovadlům v novobydžovské spodní vodě končí. Jak totiž informovala hradecká mutace deníku Mladá fronta DNES, pokus s potravinářskou syrovátkou a manganistanem draselným se vydařil.

Unikátní biologická válka, kterou město vyhlásilo perchloretylenu a dalším chemickým koktejlům v podzemí, se osvědčila, přesto se zatím neví, jakým způsobem bude pokračovat. V březnu se do kontaminovaného mraku pod někdejší slévárnou Kovoplast napumpuje poslední dávka „krmiva“ pro žravé bakterie, koncentrace jedů se bude dál sledovat, avšak metoda druhé etapy ještě není známá, stejně jako cena i termín zahájení.

Dosavadní bitva s odmašťovadly stála kolem deseti milionů korun. Testovací zbraní se v Novém Bydžově stala obyčejná potravinářská syrovátka, která byla dlouho považována za bezcenný odpad při výrobě mléčných produktů. „Pochyboval jsem o efektivnosti celé investice. Po pravdě se přiznám, že jsem očekával dramaticky lepší a hlavně rychlejší výsledek, ale nechal jsem si to vysvětlit a uznávám, že v této metodě by bylo nejlepší pokračovat,“ říká starosta Pavel Louda.

Syrovátka moc chutná bakteriím, které se zároveň pustily i do chemikálií. „Bakterie jsou v půdě a syrovátka je zdrojem jejich živin. Krmíme je a ony přirozenou biologickou cestou likvidují jedy,“ vysvětluje Zuzana Pargačová ze společnosti G-servis, jež měla úvodní etapu na starost.

Syrovátka je nejúčinnější v místech, kde koncentrace „infekce“ není tak velká. Pod areál Kovoplastu se podařilo dostat už 30 tun, zbývá napumpovat posledních pět. „Zásah dokončíme, až se trochu vyčasí, a pak už celou situaci budeme jen monitorovat. Každopádně se nám podařilo nastavit přesně takové podmínky, jaké jsme potřebovali. Našim bakteriím se nadmíru daří, likvidují kontaminaci a přeměňují ji na neškodné látky,“ upozorňuje Pargačová.

V Bydžově se testovala ještě mnohem účinnější zbraň: manganistan draselný. Ten vytvoří prudkou chemickou reakci, chemikálie přemění na vodu, kysličník uhličitý a chlor a výsledky jsou okamžité. „Nejvhodnější je jeho aplikace přímo na ohnisko hlavního zdroje znečištění. Účinkuje ihned, ale pro prostředí není přirozený,“ pokračuje Pargačová, „avšak i manganistan odvedl velmi dobrou práci.“

G-servis má práci v Novém Bydžově ještě asi na půl roku, kdy bude pozorovat, zda koncentrace jedů stále klesají. „Naším úkolem není a nikdy nebylo lokalitu vyčistit, ale vyzkoušet účinnost syrovátky a manganistanu. Sanace je dlouhodobý proces, určitě ne na pouhý rok ani dva. Město má možnost požádat o další dotaci a pokračovat, vše je jen otázka financí,“ dodává zástupkyně firmy sanační firmy.

Právě peníze představují největší problém. Podle odhadů má další etapa stát kolem 15 milionů korun. „Potíž je v naší legislativě, na financování neseženeme žádné zdroje. Opět zřejmě budeme muset jít cestou ověřování nových metod, jinak to nepůjde,“ tuší starosta Louda. Ten po počáteční nedůvěře bude dál spoléhat na syrovátku: „Určitě se bude pokračovat v tom, co se osvědčilo, a k tomu přibudou další zdokonalené metody.“

Podobné látky, které zamořily spodní vodu v okolí bydžovského Kovoplastu, unikly za minulého režimu rovněž ze strojíren v Lázních Bělohradě, Novém Městě nad Metují nebo Rychnově nad Kněžnou. Náklady na vyčištění všech těchto míst pravděpodobně dosáhnou 150 milionů korun.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – Hradecký kraj, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

27.2.2015 10.54, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace