Jak již portál Naše voda informoval, má v budoucnu regulaci a kontrolu ve vodárenství v ČR podle Evropské komise zajistit nový nezávislý úřad. Připomíná to i deník Právo.

Ten konstatuje, že z předpisů EU žádný takový jednoznačný závazek pro členské státy nevyplývá. Plán Evropské komise (EK) na zřízení nové instituce, která by v ČR regulovala vodárenství, se provozovatelům vodovodů a kanalizací ani ministerstvu zemědělství opravdu nelíbí. Možné zřízení regulační instituce bylo jedním z témat kongresu Voda Fórum 2012 v Praze.

V ČR převažuje provozní model, kdy infrastruktura zůstává ve vlastnictví měst a obcí a soukromé vodárenské firmy ji pouze provozují. Z toho plyne specifická podoba vyjednávání o ceně vodného a stočného, která dává vlastníkům poměrně silné nástroje k tomu, aby tato cena byla akceptovatelná pro obyvatele měst a obcí. Kdyby vznikl nový regulátor, znamenalo by to ztrátu pravomocí komunálních vlastníků a jejich kompetencí rozhodovat nejen o výši, ale i o struktuře cen vodného a stočného.

„Jednání o cenách vodného a stočného začíná vždy na místní úrovni. Neznám jediný případ, kdy někdo vznesl žalobu nebo dotaz, že nesouhlasí s vyjednáváním mezi vlastníky a provozovateli. Jediné, co nám může EK vyčítat, je fakt, že nám chybí institucionální zajištění. Fakticky je u nás ale regulace pokrytá lépe než v jiných zemích,“ uvádí Pavel Punčochář, vrchní ředitel sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství.

Obtížně řešitelným problémem je také fakt, že subjektů, které by měly regulaci nového úřadu podléhat, je příliš mnoho. „Navrhovaná forma regulace nemá v ČR ani v zahraničí obdobu. Například Český telekomunikační úřad či Energetický regulační úřad prověřují nižší počet společností, efektem jejich činnosti navíc nejsou nižší ceny, spíše naopak,“uvedl František Barák, předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAKČR). „Pokud podlehneme tlaku EK a zavedeme novou regulační instituci, musíme se připravit na armádu úředníků a poradců,“ dodal.

Zřízení nové instituce by rozhodně nebyla levná záležitost. Vlastníků vodovodů a kanalizací v ČR je přes 5300. Úředníci by museli být schopni prostudovat podklady z každé této společnosti, posoudit je a potvrdit cenu vodného a stočného pro tu či onu společnost. A to každoročně a včas, aby mohly změny vejít v platnost od začátku nového roku. Částka, potřebná pro zajištění chodu takového úřadu, by byla obrovská. Pro srovnání ve Velké Británii regulátor kontroluje pouze 30 vodárenských společností a přitom zaměstnává 40 úředníků a řadu externích konzultantů. Roční rozpočet britského úřadu dosahuje v přepočtu 500 miliónů korun. Navíc v každé z britských vodárenských společností mají specifické interní oddělení, které se regulací zabývá. To si lze v českých podmínkách, zvláště v případech malých obecních vodovodů, jen stěží představit.

Podle názoru SOVAK ČR, ministerstva zemědělství, ale i většiny provozovatelů vodáren je zřízení nové regulační instituce naprosto zbytečné. „Dovolím si konstatovat, že právní regulace vodovodů a kanalizací je plnohodnotně zajištěna a není mi znám žádný stát EU, který by měl takto propracovaný informační systém zajišťující rychlou kontrolu kvantitativních a kvalitativních parametrů dodávek pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod s vazbou na subjekty této služby,“ zopakoval na konferenci názor ministerstva zemědělství Aleš Kendík, náměstek pro úsek vodního hospodářství.

V současné době regulace vodárenství spadá do kompetence tří ministerstev, a to ministerstva zemědělství, ministerstva životního prostředí a ministerstva financí. Poslední z nich má ve smyslu zákona na starosti regulaci cen vody – ve svém věstníku každoročně stanovuje způsob kalkulace cen vodného a stočného a definuje oprávněné náklady a přiměřený zisk, které se do ceny vody mohou započítat. V tomto roce platí aktualizovaná verze reflektující např. i řadu připomínek právěze strany EK.

Situace by nebyla tak vážná, kdyby nehrozilo, že při nesplnění požadavku EK přijde ČR o evropské dotace do vodárenství v letech 2014–2020. Za Českou republiku vede jednání s Evropskou komisí ministerstvo životního prostředí (MŽP).

„Stojíme o to, abychom v novém programovacím období měli možnost dotovat projekty pro obnovu vodohospodářské infrastruktury. Je to pro nás priorita, chceme pro ni udělat maximum, a proto bereme velmi silně v potaz požadavek EK,“ shrnuje názor MŽP jeho první náměstek Jakub Kulíšek. Dle jeho slov ministerstvo k tomuto tématu plánuje zorganizovat sérii kulatých stolů za účasti zástupců jednotlivých resortů, vodohospodářů, Svazu měst a obcí ČR a asociace krajů.

Otázkou tedy je, co všechno je ČR ochotna pro evropské dotace udělat. Podaří se vyjednat kompromis, nebo se dobrovolně podvolíme požadavku EK a zřídíme instituci, i když se na její zbytečnosti shoduje odborná veřejnost i zástupci ministerstev?

Zdroj: Právo