Nový web Čejčí stopou seznámí veřejnost s životem dvou charismatických ptačích druhů ze skupiny bahňáků – čejky obecné a sluky lesní. Díky miniaturním vysílačkám doplněným o sensory lze sledovat značené jedince v reálném čase.

Celkem dvacet čejek a sedm sluk sdílí s vědci a zájemci o přírodu nejen polohu v prostoru, ale také rychlost pohybu, intenzitu slunečního svitu, teplotu, atmosférický tlak a s pomocí akcelerometru i celkovou míru aktivity. Detailní informace o interakcích dnes již ohrožených čejek a sluk s prostředím poslouží pro vývoj nástrojů a metodik pro efektivní plánování ochrany ptáků v krajině. „Nyní, v době podzimního tahu, se nám nabízí jedinečný vhled do migrace čejek aktuálně v geografickém rozsahu od Litomyšle po francouzské Le Mans. Čejky v otevřeném terénu pošlou až 500 lokací denně. Zato u sluk žijících ve skrytu lesního podrostu můžeme hovořit o štěstí, pokud jich je několik za den,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Sládeček z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Osudy čejek a sluk můžete sledovat na webu https://waderscope.fzp.czu.cz

„Hlavním cílem projektu je ochrana ptáků. Specificky u čejky, obývající intenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinu, budeme díky sebraným datům schopni porozumět jejich potřebám v průběhu celého hnízdního cyklu. Umožní nám to definovat, které plodiny (nebo jejich kombinace na sousedních polích) jsou vhodné nejen pro samotné zahnízdění a vysezení vajec, ale umožní i následné úspěšné dovedení mláďat do vzletnosti. V projektu kombinujeme naši telemetrii se satelitními daty, nálezovými databázemi a dalšími volně dostupnými zdroji informací. Největším úspěchem projektu by tak bylo, pokud by se nám podařilo popsat sérii jednoduchých postupů a pravidel, která by zvýšila reprodukční úspěšnost čejek bez omezení výnosů hospodaření na polích,“ doplnil Sládeček.

Web samotný je zaměřený zejména na telemetrické sledování čejek a sluk. Osudy značených čejek lze sledovat v reálném čase v rubrice Posláno vysílačkou. Nabízí nejen jejich pohyb na zimoviště a zpět, ale odhalí i detaily z chování sledovaných jedinců a jejich interakcí s prostředím, ve němž se vyskytují. Rubrika Z vysílačky pod drobnohled formou popularizačního blogu podrobněji rozebere rozmanité aspekty čejčího života, které data z vysílaček odhalí. V rubrice Slučími stezkami budou zveřejněny poznatky získané při sledování druhého modelového druhu, sluky lesní.

„Telemetrická data sbírá vysílačka Interrex MINI 2G, která je na ptáka nasazena s pomocí speciálních popruhů. Váha zařízení 5,3 g zajišťuje minimální zatížení sledovaných ptáků v poměru cca 2,5 % hmotnosti čejky a cca 2 % sluky. Díky solárnímu panelu je zařízení schopno sbírat data dlouhodobě, v ideálním případě i několik let. Sebraná data nám obvykle několikrát denně odesílá prostřednictvím mobilních sítí,“ upřesnil Sládeček.

Populace čejek, dříve běžných ptáků luk a mokřadů, se s intenzifikací zemědělství v Evropě 20. století dramaticky snížila. Na meliorace čejky zareagovaly přesunem hnízdění na pole. Rostoucí chemizace a těžká mechanizace hospodaření ale způsobily ztrátu potravní nabídky, což spolu se zarůstáním vlhkých ploch a podporou vyšších porostů připravilo čejky o většinu vhodných hnízdišť. Jejich početnost tak v České republice poklesla na několik tisíc párů. Na zbývajících hnízdištích dnes můžeme pozorovat zpravidla jen jednotlivé páry, početnější hnízdní seskupení jsou vzácná. Přitom ta jsou pro čejku velmi důležitá, protože umožňují účinnější společnou obranu proti predátorům, jako jsou vrány, luňáci nebo motáci.

Web Čejčí stopou vznikl v rámci tříletého projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR nazvaného Využití nástrojů biologgingu a volně dostupných datových zdrojů pro hodnocení kvality habitatu, existenčních rizik a efektivní plánování ochrany u ptáků ohrožených úbytkem vody v krajině.

Zdroj a foto: ČZU