Správa Národního parku České Švýcarsko počátkem září dokončila rozsáhlou revitalizaci rybníčku u bývalého Králova mlýna v Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, informoval o tom NP ČŠ ve své zprávě.

Obnovu rybníčku si vyžádala povodňová událost z roku 2021, kdy musela být z bezpečnostních důvodů během vydatných dešťů tehdejší hráz rybníka překopána. Tento nevyhnutný krok však také zhoršil podmínky vzácnou vodní rostlinu. Lokalita je totiž od roku 2000 přírodní památkou zřízenou za účelem ochrany žabníčku vzplývavého. Jedná se o silně ohroženou vodní rostlinu, náročnou na čistotu vody i nízký obsah v ní rozpuštěných minerálů. Na území České republiky se žabníček vzplývavý přirozeně vyskytuje pouze na dvou lokalitách, zde a v malé požární nádrži nad Dolním Žlebem, tedy rovněž v CHKO Labské pískovce.

Revitalizace rybníčku probíhala v srpnu a září 2024 a zahrnovala odstranění přibližně 100 m³ sedimentu, opravu hráze, instalaci nového vypouštěcího zařízení a požeráku pro regulaci výšky hladiny. Odtokové koryto bylo zpevněno kamenivem a vystavěno do původního stavu, včetně obnovení ostrůvku uprostřed vodní plochy. Před zahájením prací byl proveden záchranný odlov ryb, zejména zdejší populace střevle potoční. Ryby byly umístěny do vhodné náhradní lokality, historického náhonu před rybníčkem. Tamtéž našlo krátkodobě útočiště i na dva tisíce tisíc rostlin žabníčku vzplývavého.

Rostliny žabníčku vzplývavého byly po dokončení prací přeneseny zpět do revitalizovaného rybníčku. Zpětný transfer střevlí proveden nebyl, neboť se počítá s jejich spontánním návratem přes nátok do rybníka.

Kromě dodavatelských firem se na realizaci projektu podíleli i studenti odborně zaměřených škol, konkrétně Scholy Humanitas Litvínov a Církevní a střední školy Plzeň. Šest studentů v rámci své praxe při obnově rybníčku pomáhalo zejména navrácením vzácného druhu do obnoveného prostředí.

Obnova rybníčku u bývalého Králova mlýna byla financována z Programu péče o krajinu, na revitalizaci Správa Národního parku České Švýcarsko vynaložila zhruba 150 tis. Kč bez DPH. Rybníček se nachází na území CHKO Labské pískovce, nedaleko Maxiček, místní části Děčína.

Správa Národního parku České Švýcarsko pečuje v rámci velkoplošných chráněných území, Národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce, o řadu maloplošných chráněných území. Jedná se celkem o více než dvě desítky přírodních rezervací či památek, včetně rezervací a památek národního významu.

Podrobnosti k chráněným druhům v přírodní památce Rybník u Králova mlýna:

Žabníček vzplývavý (Luronium natans) je silně ohrožený chráněný druh, který roste ve stojatých, velmi čistých, průzračných vodách s minimálním obsahem minerálů a s mírně kyselou reakcí. Rostliny se nacházejí v hloubce od několika centimetrů do dvou metrů. Na obou našich lokalitách tvoří dosti husté porosty, ve kterých nejsou přítomny další vodní druhy rostlin. Žabníček je vytrvalá rostlina, která vytváří dvojí typ listů: ponořené čárkovité a vzplývavé eliptické. Podobně je to s květy, které jsou pod vodou malé a nenápadné. Opylení probíhá bez otevření květů (kleistogamicky). V malých hloubkách vytváří žabníček také poměrně nápadné, plovoucí bílé květy o průměru okolo 15 mm, které v době plného květu hustě pokrývají hladinu. Kvete obvykle v červenci a srpnu, plodem jsou nažky, které po dozrání klesají ke dnu a klíčí až po chladné periodě. Vegetativně se druh rozmnožuje pomocí výběžků, je pro něj charakteristická vysoká odnožovací schopnost.

Střevle potoční (Phoxinus phoxinus) je typicky hejnová krátkověká rybka ze skupiny ohrožených chráněných druhů, dožívající se do pěti let a dorůstající okolo 10 cm. Preferuje horské a podhorské toky, ale vyskytuje se i v nížinných tocích. Ojediněle osídluje i průtočné rybníky a některé horské a podhorské nádrže. I v potocích a říčkách si střevle vybírají spíše tůně a místa s mírným proudem. Živí se bentosem, v létě i náletovým hmyzem a ve stojatých vodách také zooplanktonem a řasami. Tře se opakovaně od dubna do července a na trdliště vykonávají samci a samice odděleně krátké třecí migrace. Tření probíhá v proudných úsecích nad štěrkovopísčitým dnem. Samci mají při tření nápadnou třecí vyrážku a pestré zbarvení.

Zdroj: NP ČŠ, foto: Jaroslav Semík