Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Povodí Moravy proti rozhodnutí, podle kterého muselo zaplatit 670.000 korun majitelům zatopeného pozemku pod vodním dílem Nové Mlýny.

Dále tak platí rozsudek brněnských soudů, jeden z prvních, který vycházel z nové judikatury Ústavního soudu k dlouhodobému omezení užívacího práva. ČTK to řekla mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Na rozhodnutí upozornil tým Frank Bold Advokáti, který zastupoval majitele pozemku. Povodí Moravy může ještě podat ústavní stížnost. „Náš právní zástupce nám nyní předal rozsudek, proto se s ním nejdříve chceme seznámit. Do té doby se nebudeme k věci vyjadřovat,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

„Jde o jedno z řady rozhodnutí navazujících na přelomový nález Ústavního soudu, který vyjádřil názor, že náhradu za omezení vlastnického práva lze žádat za každý den, kdy je vodní dílo na pozemku umístěno. Naši klienti tak mají po dlouhé době soudních sporů naději na přiznání spravedlivé náhrady za omezení jejich vlastnických práv,“ uvedl advokát Jan Hejl. Doplnil, že klienti by uvítali jednání s Povodím Moravy o mimosoudním řešení sporu.

Náhrada už byla podle Frank Bold Advokátů vyplacená, ale stále je ve hře náhrada za další období. Nárok totiž podle advokátů vzniká opakovaně. Ústavní soud totiž loni v jiné věci uvedl, že „opakující se plnění je v řadě situací praktické a smysluplné, neboť umožňuje zohlednit dobu trvání omezení vlastnického práva a je způsobilé reagovat i na budoucí změnu poměrů“.

Nejvyšší soud v aktuálním rozhodnutí sice náhradu pro majitele pozemku potvrdil, avšak zároveň upozornil, že Krajský soud v Brně některé závěry Ústavního soudu nepochopil zcela správně. Určité usměrnění judikatury při výkladu vodního zákona nespočívá podle Nejvyššího soudu v tom, že by byl opuštěn koncept jednorázové náhrady, ale „došlo k připuštění rovnocenné formy náhrady v podobě opakujícího se plnění do budoucna v případech, kdy poskytnutí náhrady ve formě opakujícího se plnění je praktické a smysluplné“. Vždy pak záleží na konkrétních okolnostech, do hry vstupuje i případné promlčení nároku.

Nové Mlýny jsou nádrže budované v 70. a 80. letech 20. století. Při jejich budování bylo zaplaveno několik obcí a mnoho pozemků místních lidí. Podle dřívějšího Hejlova vyjádření se nová rozhodovací praxe může dotknout nejen pozemků pod staršími nádržemi, ale také hrází, jezů, kanalizací, vodních řadů, zavlažovacích systémů, protipovodňových opatření či studen.

ČTK, ilustrační foto (Novomlýnské nádrže – zatopené okolí místního kostela): Naše voda – Nina Havlová