Výběr událostí kolem výstavby přehrady v Nových Heřminovech (Stavební úřad v Bruntále vydal územní rozhodnutí na výstavbu přehrady v Nových Heřminovech, zahájení stavebních prací se předpokládá v roce 2027):

1923 – První projekt přehrady v Nových Heřminovech.

1960 – Vyhlášena stavební uzávěra v obci kvůli výstavbě nádrže, která se měla začít budovat v nejbližší době a sloužit jako zásobárna vody pro ostravskou aglomeraci.

Počátek 90. let – Rozvoj průmyslu na Ostravsku se zastavil, klesla poptávka po vodě. V obci úředníci povolili stavbu několika rodinných domů a rekonstrukci současných.

1994 – Byl schválen územní plán velkého územního celku Jeseníky, který s přehradou počítá.

1997 – Po povodni přijel do obce ministr zemědělství Josef Lux a podle Mladé fronty Dnes prohlásil, že přehrada se začne budovat do roka a do dne.

1998 – Byla vypracována studie posuzující protipovodňový charakter nádrže.

1999 – Konala se Krnovská konference o protipovodňových opatřeních, na stole ležel jediný projekt – přehrada; obce z regionu hlasovaly: 13 obcí pro přehradu, čtyři ji nevyloučily a čtyři byly proti.

1999 – Okresní úřad v Bruntále požadoval vypracování alternativních studií protipovodňových opatření.

2001 – Ministerstvo zemědělství za vlády Miloše Zemana (ČSSD) dokončilo studii srovnávající účinky různých ochran proti stoleté vodě. Změnu využití půdy v krajině, postavení deseti poldrů nebo výstavbu nádrže v Nových Heřminovech. „V případě povodňové ochrany Krnova je nádrž Nové Heřminovy nezastupitelná,“ uváděla studie.

19. června 2003 – Zastupitelé Moravskoslezského kraje doporučili zatopení vesnice Nové Heřminovy. Rozhodovali se mezi velkou a malou variantou přehrady. Velká znamená zatopení celé vesnice, malá několika domů.

12. března 2004 – Petici proti zaplavení obce s více než 4000 podpisy předali aktivisté sdružení Arnika na MZe. Ekologové namítali, že by přehrada změnila klima v oblasti a že existují šetrnější řešení, jak by šlo vodu zadržet už ve vyšších polohách hor.

30. července 2005 – Unie pro řeku Moravu představila studii řešící ochranu Krnova zvýšením kapacity koryta a revitalizací řeky.

10. května 2006 – Vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) o nádrži nerozhodla. MZe chtělo pokračovat v přípravných pracích, ministerstvo životního prostředí navrhlo jiná řešení (kombinaci technických a přírodě blízkých protipovodňových opatření).

12. března 2007 – Kabinet Mirka Topolánka (ODS) schválil, že konečný návrh protipovodňových opatření v povodí horní Opavy má vláda dostat do konce března 2008. Doporučeny byly tři varianty – stavba nádrže Nové Heřminovy, stavba této nádrže v menší verzi, kdy nebude zatopena obec, a tzv. nulová varianta.

11. dubna 2008 – MZe představilo variantu menší přehrady, podle níž má přehrada zaplavit 60 objektů obce. Ministerstvo upustilo od původní velké přehrady, která by zaplavila v údolí celou obec – šlo by o 156 objektů, z toho 87 obytných. S řešením za téměř osm miliard korun (včetně silnice) souhlasilo i MŽP.

21. dubna 2008 – Topolánkova vláda schválila menší variantu nádrže.

30. srpna 2008 – Obyvatelé Nových Heřminov v místním referendu vyjádřili nesouhlas s výstavbou přehrady.

16. února 2011 – Vláda Petra Nečase (ODS) schválila materiál o finančním zabezpečení přípravy stavby přehrady.

22. února 2012 – Ministerstvo životního prostředí schválilo studii EIA posuzující vlivy přehrady na životní prostředí.

18. září 2013 – Vedení obce projekt přehrady odmítlo. Podle zástupců obce územní plán vesnice s nádrží nepočítá a mohou tak blokovat stavbu.

16. října 2013 – V Nových Heřminovech začala demolice první budovy. Povodí Odry už vykoupilo většinu nemovitostí.

13. února 2014 – Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu Nových Heřminov, která napadla zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje.

16. dubna 2014 – Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) schválila materiál ke stavbě přehrady s tím, že včetně dodatečných protipovodňových opatření a přeložky komunikací by měla stát zhruba šest miliard korun. Ministr zemědělství Marián Jurečka již dříve řekl, že stavba by měla začít v roce 2018.

4. června 2014 – Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl stížnost přípravného výboru, který navrhoval zopakovat referendum o stavbě. Zastánci nového referenda pokládají odmítnutí přehrady v referendu v roce 2008 za chybu, která obci svazuje ruce, musí projekt odmítat a nemůže jej využít pro rozvoj obce.

13. srpna 2014 – Povodí Odry zahájilo první stavby související s výstavbou přehrady.

4. listopadu 2014 – Obec neuspěla v boji proti zásadám územního rozvoje kraje. NSS zamítl jejich kasační stížnost.

20. března 2017 – Ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč řekl, že přehrada by se měla začít stavět v roce 2020. Společnost má vykoupeno 98 procent nemovitostí. Přehrada si žádá demolici 33 obytných a rekreačních staveb a čtyř zemědělských areálů.

21. listopadu 2018 – Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost obce Nové Heřminovy, která neúspěšně bojovala proti vymezení přehrady v zásadách rozvoje kraje.

16. října 2020 – Povodí Odry zahájilo další etapu demolice vykoupených objektů. Uvedlo, že do dvou měsíců demoliční firma odstraní 17 staveb. Později společnost oznámila, že stavba přehrady začne nejdřív v roce 2025 a trvat by měla pět let.

26. června 2023 – Stavební úřad v Bruntále vydal územní rozhodnutí na výstavbu přehrady. Zahájení prací na hrázi se předpokládá v roce 2027. Stavební náklady jsou odhadovány na 4,26 miliardy korun včetně opatření v obci Nové Heřminovy.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto (most Nové Heřminovy) Naše voda – Nina Havlová