Řada obcí v okolí budoucí vysokorychlostní tratě mezi Prahou a Brnem má obavy o zdroje pitné vody, část starostů upozorňuje i na velký zábor půdy. Své výhrady přednesli na středečním veřejném projednání v Uhlířských Janovicích na Kutnohorsku. Jednání, které se týkalo vymezení koridoru v úseku Poříčany-Světlá nad Sázavou, místy provázela vzrušená atmosféra. Podle hejtmančina náměstka pro regionální rozvoj Jiřího Snížka (Piráti) jsou však obavy starostů liché a Správa železnic je už dříve rozptýlila.

„Obavy máme a máme těch obav hodně, protože konkrétně u nás se to týká velkého záboru v našich katastrech,“ řekl ČTK starosta Chlístovic Jaroslav Douda (KSČM). Upozornil i na to, že koridor je navržen v blízkosti vodního díla Vrchlice, které je zdrojem pitné vody pro velké území včetně Kutné Hory a dalších obcí. „My tady všichni bojujeme s nedostatkem vody, my tady vysycháme a vy nám tu postavíte vlak?“ rozčiloval se na setkání jeden z diskutujících.

Ministerstvo dopravy ale už dříve uvedlo, že plánovaná varianta tratě vede pět kilometrů od vodního díla Vrchlice, nezasahuje tedy ani do ochranného pásma tohoto zdroje vody. Podle Snížka Správa železnic už několikrát vysvětlila, že se trať zdrojů vody nedotkne. „Ze studie proveditelnosti vyplývá, že tohle vedení trati je to nejlepší z hlediska ekonomiky i z hlediska dotčení životního prostředí,“ dodal.

Někteří starostové by uvítali, kdyby s nimi byl projekt předem více projednán. Snížek ale namítl, že Správa železnic všechny obce oslovila a vypracovala pro ně prezentaci. Douda uvedl, že projekt se projednával už před 18 lety, kdy však byly námitky starostů smeteny ze stolu. „Teď se znovu oprášil a snaží se dohnat vše, co za těch 18 let spalo,“ míní. Podle projektantů prověřování variant trvalo dlouho, protože střední Čechy jsou hustě osídlené a stanovit optimální trasu není jednoduché.

Obce mají nyní lhůtu na podání připomínek. Krajský úřad by je měl vyhodnotit a zapracovat do aktualizovaných Zásad územního rozvoje Středočeského kraje, které následně projednají zastupitelé. Poté přijde na řadu ještě další posuzování v rámci územního a stavebního řízení.

Správa železnic připravuje pět nových úseků rychlotratí. Stavba prvního by měla začít v roce 2026, provoz pak v roce 2030. Projektanti připravují podrobné dokumentace pro územní rozhodnutí. Správa železnic při přípravě vysokorychlostních tratí vymezila prioritní úseky, které chystá ve zrychleném režimu. Jde o úseky Praha Běchovice – Poříčany, který je zatím v přípravě nejdál, dále Poříčany – Světlá nad Sázavou, Velká Bíteš – Brno, Modřice – Šakvice, Prosenice – Ostrava Svinov, Praha Vysočany – Lovosice/Litoměřice a Ústí nad Labem západ – státní hranice ČR s Německem.

Nyní je na českých železnicích maximální povolená rychlost 160 km/h. Nejrychlejší trasy připravovaných rychlotratí by v budoucnu měly umožnit maximální rychlost až 320 km/h, další části jsou připravovány pro rychlost okolo 200 km/h.

Zdroj. ČTK, ilustračné foto: wikimedia commons, Miroslav.broz