Obce z Hrádku na Vysočině zvažovaného pro stavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu začaly hledat znalce, který by podle nich měl vypracovat nezávislý posudek o možném dopadu na tamní zdroje vody. ČTK to sdělil právní zástupce obcí Luboš Kliment. Starostům se také nelíbí, že Evropská komise v návrhu o zelených investicích požaduje zajistit trvalé ukládání jaderného odpadu do roku 2050.

Hrádek na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska patří mezi čtyři místa v Česku, která má Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) kvůli stavbě úložiště dál prověřovat.

Podle dřívějších informací se kolem roku 2050 zatím v Česku počítalo se zahájením stavby úložiště. „Obáváme se, že rozhodnutí Evropské komise bude použito jako zástěrka k dalšímu opomíjení dotčených obcí ve věci úložiště radioaktivních odpadů,“ uvedl starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák (nestraník). Podle něj by se mohl zvýšit tlak na rozhodnutí o umístění úložiště.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) ve středu ČTK sdělila, že zajistit trvalé ukládání jaderného odpadu do roku 2050 je pro Česko fikce. „S ohledem na výběr finální lokality je to pro ČR těžko splnitelné,“ uvedla.

Obce z lokality Hrádek se úložišti brání s odvoláním na možné poškození zdrojů pitné vody. Poukazují na to, že jejich územím prochází evropské rozvodí. Voda podle nich odtud odtéká jak do vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem do povodí Želivky. Jejich právník navíc loni našel dokument, kde je zanesené ochranné pásmo v povodí řeky Jihlavy. V minulých suchých letech pomáhala voda z řeky zásobovat obyvatele Jihlavy.

Obce teď budou usilovat o to, aby bylo toto pásmo zanesené do územní dokumentace kraje. Podle Dvořáka by obce také chtěly získat nezávislý znalecký posudek o zásahu stavby úložiště do vydatnosti, zdravotní nezávadnosti a jakosti vod v ochranném pásmu. Starosta zároveň uvedl, že není snadné najít znalce, který by už někdy nepracoval pro správu úložišť.

V ČR se kvůli úložišti budou prověřovat lokality Horka a Hrádek na Vysočině, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. V úložišti mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Obce se stavbě dlouhodobě brání, mnohdy z iracionálních důvodů.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto