Lidé v Litovli stále čekají na hráze proti velké vodě. Upozorňuje na to Olomoucký deník, s tím, že město musí v prvé řadě získat parcely, na kterých se mají ochranná opatření budovat.

Podle radnice přitom může výkup pozemků i několik let, zahájit výkup by ale chtěla radnice letos. O pomoci jedná s ministerstvem zemědělství. „Litovli se říká Hanácké Benátky a my skutečně plaveme s každou větší povodní. Lidé prožívají obavy při větších deštích, při jarním tání, a že to zrovna nevypadá na jarní povodeň, neznamená, že v červenci nebudou záplavy,“ reagovala Zdenka Frištenská z Litovle. „Proto, když víme, že technicky je možné udělat opatření, která by chránila obyvatele a jejich domy, měla by to být jedna z priorit. Ne abychom stále čekali a lidé žili v nejistotě,“ posteskla si.

Že Litovel stále není lépe chráněna před velkou vodou, netěší ani tamní radnici. V těchto dnech dolaďuje smlouvu s Povodím Moravy na připravovaná opatření. Podmínky, jak jsou nastaveny v dotačním období, totiž nově stanovují, že města, která chtějí ochranu proti velké vodě, musejí přihodit nejméně patnáct procent ze svého rozpočtu. Což se muselo do smlouvy promítnout. „Chtějí, abychom sumu vložili v podobě pozemků, jejichž vykoupení zajistíme. Problém je v tom, že zároveň máme projekt převzít, což bychom neradi,“ uvedl starosta Zdeněk Potužák.

V letošním rozpočtu vyčlenilo město na první transakce s vlastníky tři miliony korun. „S výkupy bychom chtěli začít ještě v letošním roce,“ ujistil starosta. Odhaduje, že celkově si výkupy vyžádají 50 až 60 milionů korun. „Nebude to trvat rok, ale tři, možná dokonce čtyři roky,“ naznačil komplikace v jednáních s vlastníky. „Proto jsme se obrátili na ministra zemědělství Mariana Jurečku s žádostí o podporu. Ta by se měla týkat memoranda o vyvlastnění v komplikovaných případech,“ uvedl starosta.

Povodí Moravy chce v letech 2014 až 2019 investovat do protipovodňové ochrany Litovle 464 milionů korun. „K usměrnění velkých vod je navržena ochranná hráz s regulačními objekty na tocích Mlýnský potok, Struska a Morava, které Litovlí protékají. Délka navržených zemních hrází činí 5,3 kilometru. Součástí návrhu je také několik omezovacích či stavidlových objektů a rekonstrukce jezu,“ informovala mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. „K návrhu protipovodňové ochrany Litovle v současné době probíhají jednání. Stále platí, že největším úskalím je získání práv k pozemkům dotčených stavbou,“ potvrdila hlavní problém.

Podle starosty Litovle však připravované vykupování pozemků nebrání rozjetí takzvané nulté etapy protipovodňových opatření, která je pozemkově vyřešena. „V Litovli ovšem nebyla povolena, a to kvůli tomu, že existuje jakési riziko v pokračování dalších částí projektu,“ poukázal starosta na odkládání ohrázování hlavního toku. „Není možné zahájit stavbu nulté etapy bez návaznosti na první etapu, které zatím brání nevypořádané majetkové vztahy ve městě. To by z hlediska povodňové ochrany města nemělo smysl,“ reagovala Gabriela Tomíčková.

Komplexní protipovodňová opatření Litovle předpokládají investici, která se blíží jedné miliardě korun. Projekt už musel být opakovaně přepracován. U několika desítek vlastníků pozemků již v minulosti město i správce toku nevyloučili vyvlastnění.

Zdroj: Olomoucký deník, ilustrační foto naše voda – Nina Havlová (Litovel)

23.3.2015 9.04, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla