Labutě patří mezi naše typické ptačí pacienty.Od začátku roku jich záchranná stanice podniku Lesy Hl. města Prahy přijala už 13, ve většině případů kvůli zranění po nárazu do překážky, což je také nejčastější důvod, proč se do stanice labutě dostávají. Nejvíce labutí se zdržuje v centru města poblíž Vltavy, a tak velmi často ošetřují labutě, které se zranily při nárazu do tramvajového vedení na mostech nad řekou nebo přímo do mostních konstrukcí. Informoval o tom podnik LHMP. Záchranáře zvížat mohou lidé podpořit svými peněýními dary.

„Právě v zimních měsících míváme nejvíc labutích pacientů, protože v Praze během zimy pobývá víc labutí než obvykle. Na Vltavě zimují i labutě z širokého okolí, a dokonce také ze zahraničí. Počet labutích pacientů ale již několik let postupně klesá, a to pravděpodobně v důsledku ptačí chřipky, která zmenšila pražskou labutí populaci,“ uvedl podnik.

Mezi letošními labutími pacienty byly zatím 4, které utrpěly zranění po nárazu do tramvajového vedení při přeletu nad některým z pražských mostů, 3, které přímo narazily do konstrukce Železničního mostu, jedna labuť, která se našla se zlomeným křídlem, a jedna, kterou poranil rybářský háček a kolem zobáku se jí omotal rybářský vlasec. Další 3 labutě se našly vyčerpané a jedna byla nemocná.

Labutě se do péče dostávají především v zimě. Během zimy jich je v Praze vůbec nejvíce, protože mnoho labutí zde na Vltavě zimuje. A k tomu je navíc v zimě pro labutě i vyšší riziko úrazu. Mlha, sníh či déšť zhoršují viditelnost, a přidává se i brzká tma. Spíš tak hrozí, že labuť si některé z “neviditelných” překážek kolem vody všimne třeba až na poslední chvíli a nedokáže se jí už vyhnout. Pokud ji navíc například ohňostroj nebo jiný výrazný hluk vyruší za tmy, je riziko kolize ještě daleko vyšší.

Není to ale jediný důvod labutích příjmů do záchranné stanice. Výjimkou bohužel není ani pokousání od psa či zranění způsobená rybářskými háčky a vlasci. To byl i případ labutě ze Smíchovské náplavky, na kterou lidé upozornili koncem ledna. Labuť měla v zobáku zapíchnutý rybářský háček a kolem zobáku tak těsně omotaný rybářský vlasec, že zobák nemohla ani otevřít. Vůbec se nemohla najíst a bez lidské pomoci by dlouho nepřežila. Naštěstí se nám ji podařilo nalákat na potravu a odchytnout. Ne vždycky to ale jde tak relativně snadno. Při záchraně (nejen) labutí často potřebuje stanice pomoc hasičů a městské policie (moc za tuto vždy ochotnou a profesionální pomoc děkujeme!).

„Vlasec, který svíral labutí zobák, jsme přestřihli hned na místě, háček pacientce vyndala naše veterinární lékařka v ordinaci. Tento případ tak skončil dobře – po krátké léčbě antibiotiky se labuť mohla vrátit zpátky na řeku,“ popisují Lesy.

„Každý rok přijmeme několik desítek labutí v nesnázích. Jejich počet ale v posledních letech postupně klesá. V loňském roce jsme přijali 44 labutí. To je méně než polovina oproti průměru za posledních 10 let (117 labutí/rok). Tento pokles trvá již od roku 2021, kdy jsme přijali 115 labutí oproti roku 2020, kdy jsme evidovali 163 labutích případů. V následujícím roce (2022) jsme přijali už pouze 81 labutí a vloni 44. Bohužel to nejspíš neznamená, že se labutím v Praze žije bezpečněji. Je to spíš důsledek ptačí chřipky, která dopadla na pražskou labutí populaci,“ dodal podnik.

Pokud se vám práce záchranné stanice líbí, můžete ji podpořit formou sponzorského příspěvku. Libovolnou částku můžete poukázat i přímo na péči o labutě. Děkujeme za jakýkoli příspěvek.

Zdrojn a foto: LHMP