Zvýšení retenčního prostoru na přehradě Orlík, o kterém uvažuje Středočeský kraj, nedoporučují vodohospodářští odborníci. V rozhovoru pro portál Naše voda to řekl generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala.Ve hře jsou přitom dvě varianty. První z nich počítá se snížením hladiny v přehradní nádrži, ve vodohospodářské terminologii „zvýšení retence na úkor zásobního prostoru“. Taková varianty by ale zásadně změnila vzdálenost celé řady rekreačních sídel na březích přehrady k vodě, a navíc by měl tento krok dopad do platných povolení k nakládání s vodami. To by zřejmě znamenalo nemalé kompenzace, neboť by došlo k různým typům omezení, které by musel hradit stát. Negativní dopad by mělo takové rozhodnutí na životní prostředí, především na organismy žijící na hranicích souše a vody. Ty by se mohly (podle sklonu konkrétních pozemků) posunout až o několik metrů oproti současnému stavu.

Druhou možností je naopak zvýšit hladinu v přehradní nádrži, což zase představuje riziko zatopení některých lokalit, zejména v katastrech obcí Týn nad Vltavou nebo Koloděje. Vodohospodářsky by šlo o „zvýšení retence při zachování současného objemu zásobního prostoru“.

O tom, aby byla schopná Orlická přehrada zadržet při povodních více vody, se přitom diskutovalo již po povodních v roce 2002. Tehdejší závěr odborníků přitom zněl: Stávající výši hladiny nádrže se nedoporučuje měnit. Vyhodnocení povodní z roku 2013 by přitom mělo být podle Kubaly dokončeno v lednu 2014. Lze přitom předpokládat, že ani v tomto případě převáží argumenty k zachování současného stavu.

Zvýšení retenčního prostoru nádrže Orlík má navrhnout komise pro bezpečnost a IZS Středočeského kraje, jejíž vznik inicioval hejtman Josef Řihák. Ta hodlá mimo jiné navrhnout také revizi některých manipulačních řádů všech přehrad Vltavské kaskády, vybudování měrného profilu v Dolánkách nebo odstranění nánosů z velkých i malých koryt vodních toků.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová