V polovině letošního roku prosadilo Ministerstvo životního prostředí ve vlastní novele vodního zákona zásadní změnu pohledu na odvádění a čištění srážkových vod z jednotné kanalizace. Od ledna příštího roku budou veškeré srážkové, odkanalizované jednotnou kanalizací, považovány za vody odpadní.

V období dešťů však z technických důvodů není možné všechnu srážkovou vodu nateklou do jednotné kanalizace odvést na čistírnu odpadních vod (ČOV) a tuto pak vyčistit. Z tohoto důvodu se na stokových sítích a ČOV budují odlehčovací komory, kterých je v ČR evidováno přes 6 500. Zároveň platí, že pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových je potřeba mít platné povolení. Především z důvodu vysoké administrativní náročnosti vydání takového množství potřebných povolení pak novela vodního zákona pro odlehčovací komory ustanovuje z této povinnosti výjimku právě pro odlehčovací komory.

V průběhu schvalovacího procesu v Poslanecké sněmovně na jaře letošního roku však Ministerstvo životního prostředí poslaneckým návrhem prosadilo změnu, která dle výkladu Ministerstva od povinnosti získat povolení osvobozuje pouze odlehčovací komory na stokové síti, nikoliv na samotné ČOV. V České republice je evidováno přes 3 000 komunálních ČOV. Každá z těchto ČOV je navržena na běžný i maximální přítok odpadních vod, který je bez závažného narušení procesu čištění odpadních vod schopná zvládnout. Vzhledem ke skutečnosti, že jen na absolutní minimum ČOV v ČR jsou sváděny odpadní vody výhradně z oddílné kanalizace, je nutné zajistit možnost odlehčení dešťových/odpadních vod nejen na stokové síti, ale i na samotné ČOV. Tato nová povinnost získat povolení na vypouštění odpadních z odlehčovacích komor na ČOV však byla i díky formě doplnění pozměňovacím návrhem poslance Schillera z dílny Ministerstva životního prostředí přijata bez jakéhokoliv vyhodnocení dopadů, které je standardem u návrhu zákonů i novelizací, ale hlavně i bez jakéhokoliv přechodného období! Do konce tohoto roku tak musí jednotliví vlastníci a provozovatelé ČOV získat povolení k nakládání s vodami pro téměř 3 000 odlehčovacích komor na ČOV se všemi náležitostmi (limity na objem, limity na vypouštěné znečištění). V říjnu roku 2018 je naprosto jasné, že tato povinnost nemůže být splněna v rámci správních řízení (vodoprávní úřady takovéto množství povolení do konce roku nemohou vydat) a není možná ani technická realizace (objekty, které jsou součástí ČOV, postrádají často reálnou možnost osazení měření a záznamu průtoku i odběrů pro určení kvality odlehčovaných vod). Vlastníci a provozovatelé ČOV tak díky neuváženému souhlasu s pozměňovacím návrhem MŽP k vlastnímu návrhu novely zákona budou vystaveni postihu za neplnění zákonných povinností, na které se však neměli ani v nejmenším šanci připravit. Porušen je tak základní právní princip tohoto státu a tím je předvídatelnost právní regulace. Pokud zůstane v platnosti současná úprava, bude nutné technicky připravit a zrealizovat úpravy odlehčovacích komor i ostatních objektů s havarijními přepady (např. čerpací stanice) v rámci rozsáhlých rekonstrukcí často nedávno dokončených ČOPV v řádu miliard Kč. I přesto je již nyní zřejmé, že se v řadě případů z technických důvodů nepodaří na stávajících čistírnách zajistit objektivní měření takto přepadlých vod.

Přijatá novela vodního zákona dále osvobozuje od placení poplatků za vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor na kanalizační síti. Zde je stanoveno přechodné období do 31. 12. 2022, kdy toto osvobození od poplatků platí všeobecně. Po tomto datu budou ale osvobozeny od placení poplatků jen ty odlehčovací komory, které budou plnit podmínky stanovené vyhláškou (č. 428/2001 Sb. § 19, odstavec 7). Stejně jako v předchozím případě se toto osvobození vztahuje pouze na odlehčovací komory na stokové síti a nikoliv na ČOV. V řadě případů je ale odlehčení ČOV konstruováno tak, aby procesem mechanického předčištění, během kterého jsou z odpadních vod odstraněny hrubé nečistoty a organické znečištění je sníženo o cca 10-30 %, prošly veškeré přitékající odpadní vody. Neboli k odlehčení nedochází primárně na stokové síti, ale až po mechanickém předčištění na ČOV. Na biologickou část ČOV je poté čerpán jen takový objem odpadních vod, na který je biologická část ČOV konstruována. Zbylé mechanicky předčištěné odpadní vody jsou po naplnění retenčních kapacit odlehčovány do recipientu. Z hlediska ochrany životního prostředí je žádoucí, aby co největší objem odlehčených odpadních vod, prošel alespoň mechanickým předčištěním na ČOV, za což ale bude ale vlastní a provozovatel ČOV sankcionován platbami za vypouštěné znečištění. Z hlediska odvádění a čištění odpadních vod je přitom nutné brát stokovou sít zakončenou ČOV za jeden nedílný systém. Z pohledu ochrany životního prostředí je irelevantní, v které části systému dochází k odlehčení odpadních vod a tak výjimka ze zpoplatnění vypouštění pouze z určité části odlehčovacích komor je čistě účelová, motivovaná získat dodatečné finanční prostředky z poplatků za vypouštěné znečištění.

Ministerstvo životního prostředí prosazením vlastních pozměňovacích návrhů novely vodního zákona, které ale nebyly projednány v rámci mezirezortního připomínkového řízení a schváleny Vládou ČR, přináší řadu technických, právních i ekonomických problémů pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury. Vlastníky infrastruktury tak čekají v nejbližších letech zásadní investice do rekonstrukcí odlehčovacích komor v řádu mld. Kč a vodohospodářské společnosti budou vystaveny sankcím za neplnění zákonných povinností, na které se nemohli řádně připravit a současně budou platit dodatečné prostředky za vypouštěné znečištění. V konečném důsledku však toto vše zaplatí koncový spotřebitel v platbách za stočné a vybrané prostředky se pouze přesunou do zdrojů Státního fondu životního prostředí. Stát na jedné straně deklaruje potřebu snížit cenu vody, na druhé straně upozorňuje na nutnost v řadě případů zvýšit objem prostředků na obnovu infrastruktury. Teď navíc zcela nesystémově plošně zvyšuje náklady spojené s odváděním a čištěním odpadních vod.

autor: Ing. Filip Wanner, Ph.D, ilustrační foto (výpusť odpadních vod) Naše voda – Nina havlová