Více přednášejících, více posluchačů a díky diskusi delší než plánovaná doba trvání – zhruba tak lze stručně charakterizovat letošní v pořadí III. Děčínský dialog o vodě, který proběhl tento týden v budově Magistrátu města Děčín.

Projekty na zlepšení stavu životního prostředí, zejména s ohledem posílit schopnost krajiny zadržovat vodu, na akci představili jak zástupci ministerstva zemědělství, tak státních podniků Povodí, tak Agentury ochrany přírody a krajiny i zástupci podnikatelské veřejnosti. Akci společně s odborem životního prostředí města Děčína připravil tradičně Spolek Aquarius-Vodnář (SAV), jehož předseda Petr Vít dialogem provázel a byl i jedním z přednášejících.

Posluchači se v průběhu Děčínského dialogu dozvěděli například o postupu pilotních projektů řízené infiltrace (zasakování povrchových vod do vod podzemních), o základních zásadách budování a obnovy mokřadů nebo třeba o tom, že v období od roku 2016 do roku 2030 plánuje ministerstvo zemědělství vydat na prevenci proti dopadům sucha či povodní celkem 40 miliard korun.

Diskutovaly se ale také překážky, které brání rychlejšímu postupu revitalizací toků i zmiňované prevenci sucha či povodní. Mezi ně patří především majetkoprávní vypořádání pozemků s vlastníky, kteří by je měli poskytnout pro tyto účely. Došlo i na přehrady s tím, že plány na výstavbu přehrad a přírodě blízká opatření nelze stavět proti sobě, ale volit řešení podle místní situace. Prezentovány byly také realizované i plánované projekty pozemkových úprav na Děčínsku, ale i aktivity Institutu plánování a rozvoje Prahy týkající se vymezení záplavových oblastí v hlavním městě. Posluchači se také dozvěděli o moderních přístupech k revitalizaci sídlišť využitím zeleně i plánech redistribuce vody z Dunaje do českých řek v období možného sucha.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda (Labe v Děčíně – uvažované místo pro plavební stupeň)