K rychlému růstu koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře dochází od dob průmyslové revoluce zejména v důsledku spalování velkého množství fosilních paliv. Podle údajů Českého rozhlasu – stanice Leonardo ale zaznamenali v posledních letech vědci také jeho vliv na okyselování oceánů.

Jaký je, vysvětlil v pořadu Ondřej Prášil, ředitel Mikrobiologického ústavu AV v Třeboni.

Mořská voda se během posledních padesáti let pomalu ale jistě okyseluje. Je to způsobeno rychlým nárůstem koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu. Pokud by vývoj takto pokračoval dál, ze současného mořského dna, doslova kypícího životem, se stanou mrtvé pláně. Do světových moří a oceánů se podle Prášila dostává oxid uhličitý z atmosféry. Do hloubky asi dvou metrů ho zamíchává vítr. Odtud oxid uhličitý klesá do hlubších vrstev. Čím více je ho v atmosféře, tím více se ho také dostává do vody. S ní pak oxid uhličitý chemicky reaguje, vzniká kyselina uhličitá a voda se okyseluje. To ovlivňuje biologické procesy, na kterých jsme svým způsobem závislí. Neutrální pH je 7, a mořská voda je stále zásaditá i s hodnotou 8, na kterou se její takzvaný potenciál vodíku, neboli pH, posunul v důsledku okyselení. První, kdo okyselování oceánu pocítí, jsou organismy, které tvoří uhličitanové schránky.
„Tyto organismy bude stát stále více energie ty schránky postavit. Čili oni třeba nakonec tu schránku postaví, ale zaprvé ta schránka nebude vypadat tak jak má, což může mít pro ten organismus přímý důsledek, že nepřežije, nebude se moci reprodukovat jako doposud, bude vystaven stresu a jeho šance na přežití se sníží,“ zdůrazňuje Prášil.

Vědci dokonce předpokládají, že některé druhy už velmi brzy, třeba v horizontu 50 let, úplně přestanou schránky tvořit. „Už dnes je prokázáno, že u některých druhů korálů schopnost tvorby schránek klesá. To znamená, že korálové útesy se začnou rozpadat, nebudou se dále zpevňovat. A místa, která známe jako turisticky zajímavá, ztratí svoji bohatost,“ konstatuje Prášil.

A jak by se mělo do budoucna postupovat, aby k těmto změnám nedocházelo? Podle Prášila je důležité snižovat emise a mít nějaký cíl jejich snížení, protože se ukazuje, že v mnoha aspektech života na naší planetě dojde k velkým změnám. Ať to bude zmíněné okyselování či další změny způsobené změnou klimatu. Změny to budou velké, budou rychlé a z tohoto hlediska je důležité dělat cokoliv pro zmírnění následků – tedy zastavit emise oxidu uhličitého do atmosféry.

Důležité je také si uvědomit, že změny, které v současnosti probíhají, jsou extrémně rychlé. „Například víme, že na naší planetě došlo užjednou k velice výraznému oteplení, bylo to zhruba před 55 miliony lety, to oteplení ovšem nastalo v průběhu řekněme 20 tisíc let. To, co zažíváme dnes, stejně velké oteplení, ale uskutečňuje se během sta či dvou set let. Tedy zhruba desetkrát rychleji než změny, ke kterým docházelo v minulosti přirozeným způsobem,“ uvedl ředitel Prášil.

Ilustrační foto: Korálové ostrovy v Tichém oceánu, autor: NOAA, public domain

Zdroj:http://www.rozhlas.cz/priroda/zivotniprostredi/_zprava/okyselovani-morske-vody-dela-z-oceanu-poust–989501