Představitelé Opavy a Krnova na Bruntálsku uvažují o podání společné žaloby na stát. Podle nich nebyl schopen za 27 let, od ničivých povodní v roce 1997, realizovat protipovodňová opatření na řece Opavě. Je proto zodpovědný za tak velké škody, které na Bruntálsku a Opavsku v polovině září způsobily povodně. ČTK to řekli primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO) a starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti). Podle něj je ale žaloba na stát až tou nejkrajnější možností.

„Podání hromadné žaloby je možné. Z mého pohledu to je ale nejkrajnější možnost. Rozhodneme se podle toho, jak se stát postaví k náhradám škod. A to nejen v případě měst a obcí. Jde také o firmy, kterým vznikly velké škody. V jejich případech ale zatím pomoc nefunguje vůbec,“ řekl Hradil. Dodal, že Krnov aktuálně na žádné žalobě nepracuje. „Nemůžeme ale vyloučit, že ji nepodají firmy či jiné subjekty,“ řekl.

Primátor Opavy Navrátil doplnil, že možnostmi žaloby se zabývají právníci města. „Vše je u právníků, čekáme na výstup. Komunikuji se zástupci dalších měst a obcí nad možností společné žaloby,“ řekl.

Navrátil s Hradilem se shodnou na tom, že od roku 1997 měl stát vybudovat protipovodňová opatření, která by ochránila před povodní obce a města na dolním toku řeky Opavy. Tedy i Krnov, Opavu a část Ostravy. Součástí opatření je plánovaná přehrada v Nových Heřminovech. O její stavbě vláda rozhodla už v roce 2008, stavět se ale začne nejdříve v roce 2027. Podle původního usnesení vlády měla být stavba dokončena v roce 2016. Aktuálně má projekt nepravomocné územní rozhodnutí. Proti němu se podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) odvolaly organizace Děti Země a Hnutí Duha.

V roce 2019 bylo v plánu začít přehradu stavět v roce 2022 a v roce 2027 měla být uvedena do provozu. O tom, že rok 2027 by měl být rokem zahájení výstavby, hovořila loni mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

To, že přehrada dosud nestojí, je podle ministra Výborného chyba státu. Řekl, že úřady mohly rychleji rozhodovat, příprava měla být rychlejší. Stát selhal podle něj i v tom, že vytvořil prostředí, v němž se aktivisté a popřípadě i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat a stavbu tak oddalovat. S tím ale zástupci neziskových organizací nesouhlasí. Podle nich stát většinu jejich připomínek nikdy nevyřešil v zákonné lhůtě. „Naopak to trvalo roky. To, že přehrada nestojí, je jednoznačně chyba státu,“ řekl koordinátor Hnutí Duha Jeseníky Ivo Dokoupil.

Opava a Krnov patří k městům, které povodně zasáhly nejvíce. V Opavě voda zaplavila několik okrajových částí a také sídliště Kateřinky s 12.000 obyvateli. Voda tam zničila fotbalový stadion či městské koupaliště. Stržen bude muset být most v Ratibořské ulici. V Krnově voda zaplavila 80 procent území města. Škody v obou městech dosahují několika miliard korun.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto