Státní podnik Povodí Moravy ukončil v uplynulých dnech opravu opevnění břehů Brněnské přehrady v katastrálním území Rakovec. Oznámila to mluvčí povodí Gabriela Tomíčková.

Rekonstrukční práce na celkem 590 metrech délky doplnila v tomto měsíci i náhradní výsadba stromů za účasti odborníků z oblasti životního prostředí. Před zahájením letošní turistické sezóny začalo i dávkování síranu železitého na přítoku do nádrže a uskutečnila se také těžba naplavenin z hladiny v lokalitách u hráze a Rakovecká zátoka.

„Srážení fosforu na přítoku do vodní nádrže jsme zahájili dávkou síranu železitého deset miligramů na litr, která se bude operativně měnit podle aktuálního stavu kvality vody,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík s tím, že projekt Realizace opatření na Brněnské údolní nádrži vstoupil do své II. etapy v letech 2013 – 2017.

Po dobu pěti let musí správce toku zajistit udržitelnost dosažených parametrů kvality vody, která je na rozdíl od let minulých bez problémů s masivním výskytem vodního květu sinic. Po tříletém provozu zařízení na provzdušňování vodního sloupce i srážení fosforu na přítoku se podařilo snížit množství sinic v sedimentech a zvýšit koncentraci kyslíku 1,0 m nade dnem na 2 mg/l. Opatření doplnila také úprava rybí obsádky a podrobný monitoring vody a sedimentů. Z něj vyplývá, že Brněnská přehrada je z biologického i rekreačního hlediska ve zlepšeném stavu. Zlepšení kvality vody potvrdily i výsledky sledování Krajskou hygienickou stanicí Jihomoravského kraje, která od roku 2010 nevyhlásila zákaz koupání.

Oprava poškozeného opevnění břehů a schodů v Rakovecké zátoce v úseku od budovy Dopravního podniku po opěrnou zeď u restaurace Rybářská bašta se uskutečnila v celkové délce 590 metrů. Opevnění břehů vodního díla je na tomto místě vyřešeno betonovými zatravňovacími panely a lomovým kamenem. „Práce běžely od listopadu 2012 do konce dubna 2013 a jejich převážná část byla při snížené hladině vodního díla na kótě 225,00 metrů nad mořem,” popsal ředitel závodu Dyje (Povodí Moravy, s.p.) Jan Moronga.

Stavba podle něj začala odstraněním porostů včetně pařezů, poté následovalo rozebrání opevnění z poškozených úseků, vybourání starých schodů a konkrétní provedení oprav. Vyhloubení rýh pro založení opěrné patky doplnilo zhutnění základové spáry a osazení  prefabrikátových základových bloků. Výkopy kolem základu stavebníci zasypali a zhutnili, poté doplnili podloží pod panely zeminou do požadovaného sklonu. Po zhutnění podloží provedli podsyp z makadamu s opětovným zhutněním, na tuto vrstvu položili netkanou geotextilii a následně pak betonové panely.

Otvory v panelech stavbaři vysypali jemným štěrkem a schody vytvořili z monolitického železobetonu. Úsek od schodů po měnírnu v celkové délce 47 metrů z lomového kamene nejdříve rozebrali, zhotovili zapuštěnou patu a opevnění znovu provedli z  lomového kamene na sucho s urovnáním pohledového líce ve sklonu 1:2,5. Dno u základových patek opravovaných úseků rovnoměrně urovnali tak, aby nový stav navazoval na dosavadní dno. „Terén od vrchu opevnění byl pozvolně upraven ke kraji cesty a oset travním semenem,“ uzavřel Jan Moronga.

Prováděná opatření na Brněnské údolní nádrži mají podle odborníků pozitivní vliv na kyslíkový režim nádrže, zejména pak v nejhlubších místech u hráze, kde byl v předchozích letech vždy kyslíkový deficit. Aerace zajistila také dostatečné prokysličení hlavního jezera nádrže, což úspěšně obstálo i v extrémně suchém a teplém roce 2012. Dávkování síranu železitého na vtoku do nádrže je pak vysoce účinnou (až 96%) metodou odbourání fosforečnanů v nádržích. Monitoring prokázal snížení množství buněk sinic v sedimentu oproti sezónám před realizací projektu s jednoznačně kladným vlivem na celkový stav nádrže.

Naše voda