27.10.2021 14.30, Rubrika: Podnikání s vodou a zákony
Oprávnění vydávat varování před dopady havárií se možná změní na povinnost
Oprávnění integrovaného záchranného systému vydávat varování před živelními pohromami nebo haváriemi se možná změní na povinnost. Senát to dnes podpořil navzdory námitkám části svých členů, že změna v praxi nebude proveditelná. Jejich snahu o zamítnutí předlohy ale horní komora nepřijala a návrh tak nyní projednají senátní výbory.
Novela zákona o integrovaném záchranném systému, pod níž je podepsána desítka senátorů v čele s Jitkou Seitlovou (KDU-ČSL), vznikla v reakci na postup úřadů při loňské ekologické havárii na řece Bečvě. Seitlová uvedla, že žádné varování obyvatelstva tehdy nebylo vydáno a že některé přilehlé obce se o havárii dozvěděly s až čtyřdenním zpožděním.
Operační a informační střediska integrovaného záchranného systému by podle novely byla povinna „v případě ohrožení života, zdraví nebo majetku mimořádnou událostí provést neprodleně varování obyvatelstva na ohroženém území“. Platný zákon dává jeho střediskům pouze oprávnění „provést při nebezpečí z prodlení varování obyvatelstva na ohroženém území“.
Proti novele se postavil předseda senátorů ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. Podle něj je chybná dikce předlohy, neboť by uložila varovat obyvatelstvo před každou mimořádnou událostí, jichž je na 100.000 ročně včetně požárů nebo dopravních nehod. Podle Petra Štěpánka z klubu Starostů by novela představovala bič na hasiče a starosty, neboť by byl problém zajistit varování v řídce osídlených oblastech se špatným pokrytím telefonního signálu.
Seitlová namítala, že novela by se netýkala běžných nehod, které životy, zdraví nebo majetek dalších lidí neohrožují. Varování by se podle senátorky dalo zajistit i jinými způsoby než prostřednictvím mobilních telefonů
Ekologická havárie zasáhla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily vodní biotop asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb. Policie letos koncem června obvinila z otravy Bečvy společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího jednatele Oldřicha Havelku, ti vinu popírají. Vyšetřování začalo přezkoumávat Krajské státní zastupitelství v Ostravě. Podezření, že je původcem otravy chemička Deza z holdingu Agrofert, policie nepotvrdila.
Sněmovna nedávno podpořila závěry své vyšetřovací komise, která v závěrečné zprávě zkritizovala postup při odběru i rozboru vzorků vody a ryb bezprostředně po havárii. Podle poslanců mimo jiné nedostatečně koordinovaly kroky vodoprávní úřad ve Valašském Meziříčí a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Podle Seitlové je třeba do budoucna také vyjasnit kompetence ČIŽP a vodoprávních úřadů a zavést větší koordinaci krajských záchranných systémů. Vodoprávní úřady by podle senátorky měly mít primárně za úkol zneškodňování havárií a ukládání opatření, ČIŽP by měla šetřit zdroje a příčiny havárie.
ČTK, ilustrační foto (norná stěna Bečva) archiv Naše voda
27.10.2021 14.30, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony