Orná půda v Jihomoravském kraji patří v republice k nejvíce ohroženým erozí. Informuje o tom na základě vyjádření Jany Podhrázské z Mendelovy univerzity v Brně zpravodajství ČTK.

Po roce 1990 podle Podhrázské nebyly stanovené žádné standardy, které by v tomto ohledu hospodaření na orné půdě upravovaly. Zemědělci, kteří z velké části pěstují na pronajaté půdě, se tak snažili maximalizovat zisk s minimálními náklady. Problémem je to, že zemědělci hospodaří celorepublikově pouze z pětiny na vlastních pozemcích, zbytek mají propachtovaný. Nájemní smlouvy mají obvykle na pět let, což je krátká doba na to, aby se vyplatilo dělat poměrně drahá protierozní opatření, tedy nějaký zásah do krajiny, uvedla vědkyně z Ústavu aplikované a krajinné ekologie. Na konferenci také zaznělo, že protierozním opatřením by výrazně pomohl zákon o půdě, který by vlastníkům nařídil v případě prodeje dát nabídku přednostně tomu, kdo na pozemku hospodaří.

Aktuálně pomáhají již existující standardy, které upravují, jak má zemědělec hospodařit a jak dodržovat minimální zásady pro ochranu před erozí, před ztrátou organické hmoty a dalšími negativními vlivy. „Velké naděje se vkládaly do pozemkových úprav, ale ty jdou kvůli nákladnosti velmi pomalu,“ řekla Podhrázská. Úpravy mají za úkol odstranit rozdrobenou držbu půdy, která často brání změnám přímo v terénu.

Podle Podhrázské jsou však v protierozních opatřeních velké rezervy. „Po roce 1990 se změnil osevní postup a střídají se v podstatě jen řepka, kukuřice a obiloviny. Dřív to bylo klidně šest až deset plodin. Upadá živočišná výroba, takže není dostatek organické hmoty do půdy,“ uvedla. Potřeba by podle ní bylo někde i rozdrobit obrovské půdní bloky velké i několik set hektarů. „Často je jeden blok s více půdními typy, a když je tam nasetá jedna plodina, škodí to jí i půdě,“ poznamenala Podhrázská. Rozdrobení bloků by podle ní šlo udělat rychle a změnila by se tvář krajiny. Standardy, které spočívají v agrotechnických opatřeních, však zemědělce k takovému dělení bloků nenutí.

Erozi půdy způsobuje na jižní Moravě nejen voda z dešťů a z tání sněhu, ale ve velké míře i vítr. Jak je přirozená eroze silná, závisí právě i na činnosti zemědělců a také na svažitosti polí. Z některých už v podstatě úrodná vrstva půdy zcela zmizela a staly se z nich neúrodné plochy.

ČTK, ilustrační foto archiv Naše voda (důsledky eroze jižní Morava)