Dvě známé rezervace ve východních Čechách Ptačí park Josefovské louky České společnosti ornitologické (ČSO) a přírodní památka Na Plachtě v Hradci Králové se stanou dějišti oslav výročí vzniku samostatného Československa. Informoval o tom Břeněk Michálek z ČSO.

„Tento významný den si chceme připomenout po ochranářsku. Vysadíme biologicky hodnotné dřeviny, ze kterých se jednou stanou zoostromy – vzrostlé stromy, jejichž dutiny budou sloužit jako útočiště pro nejrůznější živočichy, vypustíme divoké koně, kteří nám pomáhají s péčí o přírodu, na jejich zimní pastviny a začneme připravovat místa pro jarní hnízdění ohrožených ptáků,“ předesílá Michálek. „Stromy svobody, které budeme v sobotu 3. listopadu sázet v lokalitě Na Plachtě a v ptačím parku s sebou ponesou nejedno poselství. Vznikem samostatného státu před sto lety vznikla i zodpovědnost za naši přírodu. Chceme si připomenout, že české přírodní dědictví je v ohromném nebezpečí. Stát navzdory suchům odvodňuje krajinu, oživuje staré destruktivní projekty jako je kanál Dunaj-Odra-Labe. Vymírají ptáci, motýli a další živočichové naší kulturní krajiny, mizí staré na život bohaté stromy. Na druhou stranu bychom neměli propadat sázecímu šílenství. Ne všude a ne všechny stromy jsou pro ozelenění naší krajiny vhodné,“ vysvětluje Michálek.

„Holým nesmyslem je sázení nepůvodních a dnes velmi zranitelných smrků na poslední květnaté stráně, které v republice máme. Další škodu může způsobit vysazení stromů na dnes již zřídka viděné rozlehlé mokré louky do blízkosti hnízdišť lučních mokřadních ptáků, jako třeba čejek, které se dřevinám vyhýbají. To jsou jen dva příklady ze složité ekologie krajiny. Na Plachtě i v ptačím parku ukazujeme, jak se dá o přírodu starat, aby neztrácela svou bohatost. Stromy tu zasadíme velmi citlivě na vhodná místa, časem z nich mohou být zoostromy,“ upozorňuje David Číp z ČSOP JARO Jaroměř.

„Pojmem zoostromy ochránci přírody označují většinou listnaté stromy, které vlivem věku a působení různých povětrnostních vlivů, zvířat, ale i člověka, obsahují rozličné dutiny, mrtvé a odumírající větve, zkrátka pestrou nabídku různých domovů pro velký počet organismů. Někdy proto na vhodných místech stromům pomáháme, aby se z nich zoostromy staly. Simulujeme například okus a olam velkými, dnes již vyhynulými, kopytníky,“ říká průkopník moderních metod v ochraně přírody Číp.

V rámci sobotní akce budou na Josefovských loukách vypuštěni koně do jejich nové zimní pastviny, která vznikla koupí dalších pozemků do vlastnictví České společnosti ornitologické díky darům příznivců parku. Divocí koně tu od ledna přirozeně vytvářejí na části ptačího parku pestré a atraktivní prostředí pro luční ptáky, motýly a vážky. „Zvířata nejsou přikrmována ani v zimě, proto potřebují dostatečný prostor, aby si potravu našla. Divocí koně jsou skromní, stačí jim stará tráva, kterou si s chutí vyhrabují i zpod sněhu. Lidmi podávaná potrava jim může způsobit smrt,“ varuje správce parku Michálek.

Po zasazení Stromů svobody v ptačím parku i na Plachtě bude následovat brigáda na pomoc ohroženým druhům. Ochránci přírody vítají každého pomocníka. Více na www.josefovskelouky.cz a www.jarojaromer.cz.

ČSO, foto (ornitologové vysadí na Josefovských loukách Strom svobody na oslavu výročí vzniku samostatného Československa), autor: Alice Janečková