Statisticky nejnižší konzumace ryb v naší zemi v rámci Evropy i světa má celou řadu příčin, hlavní jsou ale zřejmě především dvě. Poměrně vysoká cena ryb i rybích výrobků a fatální neznalost kulinářské úpravy ryb, tedy příprava jídel z rybího masa.

Optimální možnost osvěty laické spotřebitelské veřejnosti přitom představují tradiční podzimní výlovy rybníků, především ohledně tuzemských sladkovodních ryb. Nejen ze zkušeností redakce portálu Naše voda, ale i dalších médií a účastníků letošních výlovů ale vyplývá, že na řadě míst se doprovodný program výlovů, jehož základní pilíř tvoří nabídka rybích kulinářských specialit, letos oproti předchozím rokům tu částečně, tu významně, zúžil. To se zdá být strategickou chybou, zejména když se do naší země stále více dováží sladkovodní ryby ze zahraničí, které tvoří pro naše rybáře a producenty ryb stále nepříjemnější konkurenci.

Je jistě otázkou, nakolik se na letošním komornějším pojetí výlovů podepsaly letošní povodně, které zasáhly do ekonomiky mnohých rybářských podniků. Stejně tak je otázkou, nakolik se rybáři spoléhají na státem podporované kampaně na zvýšení spotřeby sladkovodních ryb v ČR. Ty jsou lecčíms, bohužel ale ne dostatečnou osvětou v přípravě ryb. Pouhé recepty, navíc zúžené do klasických jídel typu obalovaný či grilovaný kapr nebo pstruh, rozhodně k osvětě spotřebitelů nestačí. I v rybářství a rybníkářství tak platí, že člověk si musí pomoci zejména sám. Že to jde, dokázal i letošní výlov rybníka Rožmberk, kde mohli návštěvníci ochutnat a zakoupit několik desítek různých výrobků z našich ryb, a navíc konzultovat s rybářskými i gastronomickými specialisty, jak si takové produkty doma sami připravit. Totéž ale nelze říci o jiných výlovech, například Semovického rybníku na Benešovsku, ale i jinde. Je to škoda, jedna z mála příležitostí k přímému kontaktu se spotřebiteli a možnosti jeho osvěty zůstala minimálně částečně nevyužita.

Petr Havel