Přestože je osvěty na téma vody stále velmi málo, jsou i tak informace spojené s vodou zatíženy až podezřele četnou naivitou nebo dokonce cílenou manipulací. Výsledkem může být jediné – rezignace laické veřejnosti na přijímání důležitých údajů, podle nichž by se měla řídit.

Většina odborníků se v současné době shoduje například na stoupajícím riziku postupného nedostatku vody ve světě. Problém je, že onen nedostatek nebude podle všeho způsoben úbytkem vody na planetě, jak se často píše a říká, ale její vyšší spotřebou například k výrobě potravin a dalších, člověkem stále více užívaných látek, jako jsou třeba plasty. Má-li mít osvěta skutečně nějaké výsledky, musí se proto informace směřující k laické veřejnosti zaměřit primárně na omezení plýtvání vodou a produkce všeho, co je spotřebu vody náročné.

Zatím je to ale tak, že se značná část apelů soustředí na hrozby klimatických rizik, vysychání vodních zdrojů nebo na podporu ekologického zemědělství jako žádoucímu, k přírodě šetrnějšímu způsobu zemědělského hospodaření. Vědci nicméně stále častěji prokazují, že klimatické změny lidstvo neohrožují zdaleka tak fatálně, jak se to snaží prezentovat zastánci regulací všeho typu jako základní metodě omezující klimatická rizika. I na portálu Naše voda jsme v posledních dnech informovali o některých nových poznáních, například, že globální oteplování navzdory katastrofickým prognózám nerozpustí vápenné skořápky mořských mikroorganismů. I kdybychom ale přistoupili na teorie o masivním úbytku ledovců či dramaticky rostoucích teplot na planetě, bude fatickým důsledkem spíše více vody, než její nedostatek. Primárně tak skutečně nejde o to varovat před suchem, ale učit se s vodou hospodárně nakládat a případným změnám se přizpůsobovat a ne je aktivně měnit. Na to nemá člověk stejně dostatek sil.

V souvislosti s ovětou je také vhodné volit, zejména u nejmladší populace, správné příklady. Což znamená, že při jinak filosoficky správném interaktivním zapojení mládeže do osvětových akcí je dobré uvažovat o zvolených příkladech. Příklady kontraproduktivních akcí je přitom celá řada. Třeba při pojetí Dne Země v Pardubickém kraji. Jednou z doprovodných akcí bylo totiž skládání řetězů z víček od PET lahví s jednou z možných odměn pro vítěze v podobě návštěvy společnosti vyrábějící plastové výrobky. Ve své podstatě šlo tedy o propagaci plastových produktů, což, jak je doufám alespoň zasvěceným známo, k šetření vodou nebo zlepšení stavu životního prostředí opravdu nepomůže….

Petr Havel