Jednou z mnoha rovin, na které poukázalo setkání vodohospodářů a politiků při příležitosti Světového dne vody, je přístup současné společnosti k problematice vody. Ten zjišťoval sociologický průzkum s názvem „Rozděleni klimatem“, přičemž jeho výsledky nejsou zrovna povzbuzující, i když nejsou zas tak překvapivé.

Z průzkumu totiž vyplynulo, jak opakovaně uvedl předseda představenstva Svazu vodního hospodářství Petr Kubala, že zhruba 90 procent Čechů věří, že probíhající klimatické změny ovlivní svět, jen třetina se ale domnívá, že se to týká i naší země a jen mizivé procento dotazovaných je ochotno pro změnu nevyhovujícího stavu a adaptaci na probíhající změny něco udělat.

Podrobněji o výsledcích výzkumu a důsledcích postojů veřejnosti mluví v následujícím krátkém videorozhovoru s Petrem Kubalou:

https://www.youtube.com/watch?v=diFaKl7Fbl4

Po delší době také veřejně zazněla, a to z úst ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, zásadní informace, že do budoucnosti nelze spoléhat na podzemní zdroje pitné vody, neboť již v současné době využívají vodárny 81,5 procenta z veškerých disponibilních zdrojů podzemní vody, a jsou to navíc právě podzemní vody, které jsou při snížené schopnosti naší krajiny absorbovat vodu z dešťů nejvíce ohroženy. Zejména pro obce a města, které zdroje podzemní vody využívají nebo se je využívat chystají, jde o důležitý signál, do jakých projektů k zajištění pitné vody pro své obyvatele investovat.

Kromě náměstka ministra Aleše Kendíka, který prezentoval oblast podpory vodohospodářských projektů z pozice Ministerstva zemědělství (MZE) učinil totéž také Jan Kříž, náměstek ministra životního prostředí pro řízení sekce ekonomiky životního prostředí. Podle něj bude ve stávajícím období 2021 až 2027 disponovat Operační program životního prostředí dotačními prostředky ve výši 61 miliard korun, vodohospodáři se přitom mohou podle jeho slov „najít“ v dotacích na energetické úspory (12,2 miliardy korun), adaptace na změnu klimatu (10,2 miliardy korun), investic do vodohospodářské infrastruktury (14,1 miliardy korun) nebo v dotacích směrovaných do oběhového hospodářství (kalová koncovka) ve výši 7,1 miliardy korun.

Pro oblast vodohospodářství bude také podle jeho slov důležité uplatňování principu taxonomie při úvěrování investičních projektů. Tento princip již v současné době některé banky i v ČR u některých projektů uplatňují, podle Kříže lze ale očekávat, že v budoucnosti, nejpozději v příštím programovém období EU, bude taxonomie pro vodohospodářský obor závazná.

Naše voda, dokumentární foto (Zdeněk Nekula, Petr Kubala, Vilém Žák) Naše voda – Nina Havlová