Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní návrhy úprav novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Informovalo o tom zpravodajství české tiskové kanceláře (ČTK).

Senátoři chtěli do výjimek z plateb zařadit krajské a obecní silnice zejména kvůli stavbě obchvatů malých měst a obcí. Pokud by byly schválena senátní verze, posílila by se taky role územních plánů při rozhodování o poplatcích. Nebyl by nutný souhlas úřadů k vynětí půdy z fondu, pokud by se jednalo o pozemky určené třeba pro stavby bydlení a takzvané občanské vybavenosti.

Sněmovna tak vyslyšela ministra životního prostředí Richarda Brabce, který senátní úpravy vesměs odmítl. Významně podle něho snižují ochranu zemědělské půdy. „Musím konstatovat, byť nerad, že pokud by došlo ke schválení zákona s těmito návrhy, byl by poškozen smysl a cíl novely,“ uvedl Brabec. Senátor Radko Martínek  se proti tomu ohradil. Hospodaření s půdou je podle něho záležitostí územního plánu a řada úřadů může jeho změnám kvůli ohrožení půdního fondu zabránit.

Výsledek hlasování přivítaly ekologické organizace. „Přestože sněmovní návrh novely není zcela ideální, zdravý rozum u poslanců zvítězil tím, že odmítli přijetí senátní verze,“ uvedl expert na politiku životního prostředí Zeleného kruhu Daniel Vondrouš. Podle něj poslanci drtivou většinou zabránili masivnímu urychlení likvidace půdy, krajiny i českého zemědělství.

Vláda novelou reagovala na zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu v roce 2011. Tehdy se platby za vynětí půdy zvýšily kvůli masivní výstavbě solárních elektráren a možným záborům zemědělské půdy. Podle vlády se tak zkomplikovaly některé investice. Nyní zůstanou současné základní sazby odvodů za vynětí. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za vynětí půdy se tak v ČR srovná s okolními členskými státy EU.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto VÚMOP