16.7.2012 14.28, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy
Perlotvorka a perlorodka – víte, jaký je mezi nimi rozdíl?
To, že pravé perly vznikají v ulitách některých měkkýšů, ví zřejmě každý. Jak ale upozorňuje facebooková verze portálu Naše voda, zatímco mořské perly „vyrábějí“ perlotvorky, sladkovodní perly jsou produktem perlorodek.
Perly jsou vzácné, krásné, od nepaměti člověka fascinovaly. Jsou nejen synonynem bohatství, ale připisovaly se jim i léčebné účinky. Čínští a arabští lékaři jimi léčili epilepsii, šílenství a závislost na alkoholu. Perel je několik druhů. Drobnější perly jsou ze sladkovodních měkkýšů – perlorodek, z mořských perlotvorek pak vznikají bílé perly z Perského zálivu, dožluta zbarvené perly jsou pak většinou z Austrálie, která je v současné době největším producentem kultivovaných perel na světě. Černé perly, které jsou nejdražší a nejkrásnější, pocházejí z Polynésie. Přirozenou černou perlu obsahuje jen pouze jedna z 15 000 perlotvorek.
Dlouhá léta se nevědělo, jak perly vznikají. Teprve v 18. století se zjistilo, že vznik perel je způsoben vniknutím cizího tělesa (nejčastěji zrnka písku) do lastury. Perlotvorka se cizímu tělesu brání obalením vrstvami perletí. Japonec Kichimatsu Mikimoto přišel na přelomu 19. a 20. století na to, že pokud vloží do perlotvorky u pohlavní žlázy kulatý předmět, obalí ho perletí. Tak objevil tajemství umělé kultivace. První farma na výrobu umělých perel vznikla ale až v roce 1968 v atolu Manihi v souostroví Tuamotu.
Perlotvorce se asi v 15 měsících života vpraví speciálními kleštěmi pootevřenou lasturou 6 mm veliká kulička, která pochází z lastur sladkovodních měkkýšů. Jako katalyzátor je přiložen ještě malý kousek tkáně jiné perlotvorky. Tato fáze trvá několik vteřin. Potom je perlotvorce provrtána lastura a je spolu s ostatními navázána na cca dvoumetrová lana a vrácena rychle do zpět do mořské vody. Na farmě jsou perlotvorky navázány ještě na silnější lana mezi bójkami v hloubce 5 – 9 metrů, kde zůstanou viset 1,5 roku. Jsou průběžně kontrolovány a čištěny. Perleť narůstá asi o 1 mm za rok. Úspěšnost vzniku perly je asi 50 procent. Některé perlorodky nepřežijí vložení tělíska do lastury, některé ho odmítnou a některé se stanou potravou pro ryby. V průměru je ze 40 kusů perel pouze pět dokonalých.
Je zajímavé, že perlotvorky lze na „výrobu“ perly použít vícekrát, obvykle celkem třikrát. Výhodou starších perlotvorek je možnost do nich vložit větší jádro (perlotvorka mezitím vyroste a je silnější), tvorba perly do požadované velikosti má pak kratší interval. Navíc úspěšnost je kolem 90 procent. V přírodě je perlorodka schopna se dožít 30 let. Na farmách po vyprodukování třetí perly končí na talíři pokapaná citrónem. Její lastura je použita na výrobu suvenýrů pro turisty nebo se z nich vyrábí knoflíky.
Perly sladkovodních perlorodek nejsou tak drahocenné, poněvadž v lastuře může být i 20 a nejsou tak oblé jako perly mořských perlotvorek. Tady vidíme i rozdíl v názvu perlorodka a perlotvorka.
Facebook Naše voda
16.7.2012 14.28, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzyAktuality
Vodárny Pardubice plánují dvousložkovou cenu, malodběratelé by platili víc
Akt. 23.11.2024 17.02Rubrika: Voda a naše peněženka, Vodovody a kanalizace
Jihlava bude mít za rok nový vodojem, zlepší zásobování vodou
Akt. 22.11.2024 15.22Rubrika: Nápoje a voda v potravinách