V současné době je na celém světě známo zhruba 700 druhů pijavek. Píše o tom facebooková verze portálu Naše voda s poznámkou, že ne všechny pijavky žijí ve vodě. Některým z nich stačí jen vlhké prostředí.

V ČR žije asi 20 druhů pijavek, z nich nejznámnější jsou Pijavka koňská (Haemopis sanguisuga), dravá pijavka požírající bezobratlé živočichy, Chobotnatka rybí (Piscicola geometra), která saje krev rybám, Chobotnatka plochá (Glossosiphonia complanata), která se naopak živí drobnými živočichy žijícími ve vodě a Pijavka lékařská (Hirudo medicinalis), jež se ale ve volné přírodě vyskytuje jen vzácně.

Pijavku lékařskou hlavně proslavilo používání v medicíně. Dříve se v lékařství používala tak často, že byla na mnoha místech vyhubena. Proto byla chována ve zvláštních nádržích – líhních, což se děje dodnes. Dorůstá délka až 15 centimetrů. V současné medicíně se opět začala používat, ovšem již ne tak často.

V některých částech světa se využívá pijavic v medicíně při pooperačních stavech po přišití amputovaných prstů. Hirudin, který pijavka lékařská vypouští, snižuje srážlivost krve a zvyšuje šanci na úspěšné zhojení rány. Hirudin měl velký význam i ve farmacii.

Pijavky by svým pomalým vlnivým pohybem ve vodě kořist nedostihly. Čekají proto na kamenech nebo rostlinách na hostitele, kde na něj vydrží čekat bez újmy až rok. Po dostatečném napití se schovají. Jejich sliny obsahují látky na tlumení bolesti, takže napadený živočich často netuší, že se do něj pijavka zakousla. Pijavky jsou ale na druhou stranu také pochoutkou pro mnoho vodních živočichů.

Pijavky jsou hermafrodité. Vajíčka kladou do hlenovitého pouzdra, které uchytí u břehu na kameny a vodní rostliny. Po měsíci se z nich vylíhnou malé pijavky. Některé druhy pijavek nosí vajíčka na svém těle a některé dokonce vylíhlé larvy „vozí“ a krmí na sobě přisáté.

Zdroj: Faceboook Naše voda