Sklizňová plocha chmelnic se oproti loňskému roku snížila o necelých 83 hektarů. K datu 20. 8. 2023 eviduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) 4860 hektarů chmelnic v České republice.

Každoročně k datu 20. 8. provádí ÚKZÚZ konečný stop stav sklizňových ploch podle odrůd i podle chmelařských oblastí. Tyto podklady pak slouží i pro výpočet průměrné sklizně.  V letošním roce evidujeme snížení sklizňové plochy o 1,67 %, na konečných 4859,9 hektaru   (v roce 2022 sklizňová plocha činila 4942,6 hektaru).

Chmel se na našem území pěstuje u 122 pěstitelů ve třech chmelařských oblastech – Žatecko, Úštěcko a Tršicko. Největší plochu již tradičně zaujímá Žatecká chmelařská oblast, ve které se chmel pěstuje  na 3743,5 hektaru, což představuje 77 % výměry chmelnic v České republice.  Úštěcká chmelařská oblast zaujímá 500,1 hektaru sklizňové plochy, která činí 10,3 % všech chmelnic. V Tršické chmelařské oblasti se pěstuje chmel na 616,3 hektaru, tj. 12,7 % ploch chmelnic v ČR.

Opětovně došlo k nárůstu plochy odrůdy Sládek, o 12,8 hektaru na současných 410,2 hektaru. Plocha odrůdy Premiant se snížila o 15,9 hektaru na současných 196,9 hektaru a plocha odrůdy Agnus se zvýšila o 7,5 hektaru na aktuálních 78 hektarů.

V případě jemného aromatického chmele Žateckého poloraného červeňáku, který zaujímá největší plochu v ČR, došlo ke snížení sklizňové plochy o 88,3 hektaru, na 4047,3 hektaru. To představuje meziroční úbytek v rámci všech chmelařských oblastí o 2,1 % (v roce 2022 tato odrůda zaujímala plochu 4135,6 hektaru).

Výsazy nových chmelnic za Českou republiku činí celkem 211,6 hektaru, což představuje 4,4 % ze součtu sklizňových ploch ČR. Oproti loňskému roku se jedná o snížení plochy nových výsadeb o 48,4 hektaru. Z nově vysazených ploch zaujímá největší výměru Žatecký poloraný červeňák, a to 171,7 hektaru, tj. 81,1 % výsazů.

ÚKZÚZ, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová