Plzeňský kraj má studii ke zlepšení kvality vody v přehradě Hracholusky, kterou vždy velmi brzy v létě znečišťují přemnožené sinice a zelené řasy, což omezuje koupání. Informuje o tom zpravodajství ČTK.

Studii vyčištění největší vodní plochy v regionu s 390 hektary zpracovaly firmy VRV a DHI. Navrhly 173 opatření v povodí za více než jednu miliardu korun, která potrvají pět až deset let. Půjde zejména o odstraňování fosforu v čistírnách odpadních vod v okolních obcích, průmyslových zónách i v zemědělských areálech. Kraj už teď ví, kdo znečišťuje, řekla ČTK krajská radní Radka Trylčová. Závěry studie kraj představí veřejnosti v lednu a únoru 2019. Jeden rok kraj povede kampaň na její podporu.

Opatření mají dlouhodobě zlepšit jakost vody nejen ve vodní nádrži Hracholusky, ale i v celém jejím povodí. „Chceme zvýšit jednak kvalitu života i přilákat více rekreantů do oblasti poblíž Plzně, která má velký potenciál,“ uvedla Trylčová. Hracholusky s nadsázkou nazvala plzeňským Lipnem. Přehrada také slouží k zadržování vody, tedy jako ochrana před povodněmi, a vodu využívají firmy. „Přemnožené mikroorganismy tvoří typický zelený zákal. Důvodem je nadměrné obohacování zejména sloučeninami fosforu,“ uvedla. Pracovní skupina kraje začala problém řešit před dvěma lety. S obcemi, odborníky, vodárenskými firmami, zemědělci i rybníkáři chce zlepšit kvalitu vody. Horní část přehrady v létě pravidelně „kvete“.

Prvním krokem byl spolu s Povodím Vltavy roční monitoring jakosti povrchových a odpadních vod v povodí nádrže, který skončil v březnu. „Týkal se 30 profilů na tekoucích vodách, osmi rybníků a 24 čistíren,“ řekla radní. Z něj a od vodárenských firem zjistili zpracovatelé významné zdroje živin v povodí Mže, na níž nádrž leží. Osloveno bylo 73 obcí v Plzeňském a 13 obcí v Karlovarském kraji. „Převažuje vliv komunálních zdrojů,“ řekla radní. Rozlišeny byly přítoky Mže a nádrže, které jsou významným zdrojem fosforu – Hamerský potok, Horní Úhlavka a Sedlišťský potok, a přítoky, které umí fosfor zadržovat – Kosový a Úterský potok.

Poté byl sestaven jakostní model povodí nádrže, který analyzoval dopady znečištění a jejich závažnost. Studie pak navrhla vybudování kanalizací s připojením na ČOV, modernizace ČOV a dostavby kanalizace, u menších zdrojů kořenové ČOV, mokřady a biologické nádrže. Dále opatření k řešení úniků z větších kanalizací, opatření na rybnících a individuální řešení odpadních vod u nádrže. Obce je mohou hradit z evropských, národních i krajských zdrojů. V dotačním programu na projekty i stavby, který kraj vyhlásí příští týden, budou zvláštní parametry pro obce u nádrže.

Navržená opatření v povodí potrvají pět až deset let. „Záleží teď hodně na městech a obcích. Nejdřív se musí odstranit fosfor na přítoku,“ uvedl Lukáš Vlček z VRV. Podle Marka Mati z DHI vycházela doporučení z obrovském množství dat až od roku 1997. „Jde o první nádrž v Čechách, která by byla takto komplexně řešená. Na Moravě se takto čistí dvě,“ uvedl.

Obce jsou sice ze 71 procent připojené na ČOV, ale fosfor mají povinnost čistit jen sídla s více než 2000 obyvateli, například Tachov a Stříbro ho odstraňují z 95 procent. Ostatní obce by si měly doplnit „jen“ zásobník na chemikálie a dávkovací čerpadla.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto (přehrada Hracholusky) Naše voda – Nina Havlová