Plzeňský kraj s obcemi pracuje na propojování všech hlavních vodárenských soustav v regionu. Díky vzájemnému propojení rourami pod zemí do okruhu zajistí dostatek pitné vody, a to i v těch lokalitách, které už dnes trpí nedostatkem spodní vody.

Projekty se dokončují pro klatovskou větev, která bere vodu z nýrské přehrady, v níž je díky Šumavě dostatek vody pro většinu regionu. Kraj dal na projekty klatovské i domažlické větve, které obě skončí v Plzni, po deseti milionech korun, řekl ČTK náměstek hejtmanky Josef Bernard (STAN). Celkem půjde v kraji o čtyři delší větve, z nichž jedna až dvě by se měly stavět do roku 2027. „Máme komplexní studii pro celé území kraje. Víme tedy, kde a co bychom chtěli propojovat,“ řekl. Podle Bernarda je dominantním územím Plzeňsko, takže většina propojek směřuje právě k Plzni, zejména od Domažlicka a Klatovska. Další propojení je na Tachovsku, kde je hlavním zdrojem vody přehradní nádrž Lučina. Poslední větev je rokycanská, kde se plánuje propojení brdských obci s městem Rokycany.

Nejdále je detailní projekt klatovské větve, která je nejdelší. „Už měli být hotovi, ale vznikly komplikace kvůli covidu. Do dvou tří měsíců by to měli dotáhnout,“ uvedl. Povede z Klatov, zásobených vodou z Nýrska, na Přeštice a dále do Plzně. Kraj dal na tento projekt zhruba deset milionů korun a teď poskytl stejnou dotaci na domažlickou větev z Domažlic přes Horšovský Týn do Plzně. „Když bude třeba v okresu Plzeň-sever nedostatek vody, tak ji tam budeme schopni dostat potrubní soustavou z nýrské přehrady. A zase naopak. Bude to obousměrné, vodu půjde čerpat tam i tam,“ řekl Bernard.

Klatovská větev spolkne přes jednu miliardu korun, tachovská asi miliardu. „Jsou to ohromné peníze, nicméně stát to bude muset udělat na celém území republiky,“ uvedl náměstek. Plzeňský kraj chce být připraven, aby mohl čerpat peníze na stavby z nového programového období EU, kdy třetina celkového objemu dotací zhruba jednoho bilionu korun půjde na projekty životního prostředí – na zadržování vody v krajině, vodovody a na důsledky klimatických změn. „Jen doufám, že nikoho nenapadne propojování vodárenských soustav jako industriální projekty vyřadit, zatím tam jejich financování je,“ uvedl. Podle Bernarda je ale se zlepšováním životní úrovně už ČR brána jako vyspělejší země EU a obce, kraj a stát budou muset vydávat více na spolufinancování akcí.

„Realizaci bychom v tom sedmiletém plánovacím období EU (do roku 2027) určitě měli spustit,“ uvedl Bernard. Podle něj nepůjde stavět najednou všechny projekty, ale měly by se rozjet stavby jedné nebo dvou větví. Nositeli projektů jsou vodohospodářská sdružení obcí, která spravují vodovody i kanalizace v konkrétní oblasti. „Kraj dává dotace jen subjektům vlastněným obcemi,“ dodal. Letos jim rozdělí na stavby vodovodů a kanalizací 83 milionů korun, což je dosud největší objem ekologických dotací.

ČTK, ilustrační foto (přehrada Nýrsko) Naše voda – Nina Havlová