Celková délka stokové sítě, kterou spravuje společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK), činí v současné době 3 637 kilometrů. Informoval o tom při dnešním modelovém průzkumu pražské stokové sítě za účasti novinářů mluvčí PVK Tomáš Mrázek.

Dnešní průzkum mimo jiné odhalil ve stoce v pražských Radlicích část chybějícího dna. Jak přitom podotkl šéf průzkumu stokové sítě PVK Jan Bernát, ve stokách průzkumníci nacházejí celou řadu předmětů, kterých se tímto způsobem zbavují, například kusy nábytku, dětské kočárky či pneumatiky. V pražských stokách také občas přebývají bezdomovci.

Loni bylo přitom na pražskou stokovou síť napojeno 1,22 miliónů obyvatel. V centrální části města je vybudován jednotný kanalizační systém, který odvádí odpadní vody společně s dešťovými srážkami do Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV). Oddílný systém v okrajových částech Prahy odvádí dešťové vody zvlášť. PVK provozují kromě ÚČOV dalších dvacet pobočných čistíren – Březiněves, Horní Počernice – Čertousy, Dolní Chabry, Holyně, Kbely, Koloděje, Kolovraty, Klánovice, Lochkov, Miškovice, Nebušice, Nedvězí, Sobín. Svépravice Uhříněves – Dubeč, Újezd nad Lesy, Újezd u Průhonic, Vinoř a Zbraslav.

PVK v loňském roce vyčistily celkem 135 892 tisíc m3 odpadní vody, což je o téměř jedenáct procent více než v roce 2012. To bylo podle Mrázka dáno větším množstvím dešťových srážek. PVK na základě smlouvy s Pražskou vodohospodářskou společností provádějí preventivní průzkum stokové sítě. V roce 2013 zaměstnanci PVK prohlédli 146 kilometrů kanalizace a zrevidovali 1 280 vstupních šachet a objektů na stokové síti. PVK přitom musely v loňském roce řešit 3 440 havárií stokové sítě, což je o šestnáct procent méně než v roce předchozím.

HISTORIE STOKOVÉ SÍTĚ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD

1660 – byly vybudovány klenuté stoky v příkopech původně určených k odvádění dešťové vody a výkalů. Tyto příkopy vedly z míst dnešního Můstku podél dnešní Národní třídy do Vltavy a z míst dnešní Prašné brány podél Revoluční třídy do Vltavy. V témže roce postavili jezuité velkou klenutou stoku k odvodnění Klementina. Stoka byla splachována vodou, tekoucí z kašny na nádvoří Klementina. Stalo se tak proto, že v Klementinu bydlelo a studovalo několik set lidí.

1787 – Dvorský dekret schválil plán výstavby kanálů a uložil ihned započít se stavbou. Teprve poslední nejvyšší purkrabí hrabě Karel Chotek se energicky postaral o dokončení první veřejné kanalizace v Praze. V období 1816 – 1828 bylo postaveno 44 km stok

1889 – městská rada zadala nový projekt kanalizace Dr. J. Hobrechtovi z Berlína a Ing. Kaftanovi. Projekt nesl označení „Generelní projekt“.

1898 – na Malé Straně byla zahájena stavba malostranského sběrače.

1899 – v městské radě byly schváleny plány na stavbu čistící stanice v Bubenči

1905 –  zahájení provozu čistírny v Bubenči.

1910 – celková délka stokové sítě činila 145 321 bm.

1930 –  v důsledku rozvoje Prahy padají první úvahy o výstavbě nové čistírny, která by nahradila čistírnu v Bubenči.

1947 – v provozu je 729,8 km trvalých stok a 203,1 km stok provizorních a starých.

1954 – vláda ČSR rozhodla o výstavbě nové ústřední kanalizační čistírny hl. m. Prahy na Trojském ostrově.

1967 – dokončena stavba čistírny na Trojském ostrově.

1974 až 1985 – probíhá první intenzifikace ÚČOV, zahrnující mimo jiné napojení kmenové stoky K, výstavbu druhé šnekové čerpárny, měření přítoku, výstavbu nové česlovny, dmychárny, kotelny, dalších dvou dosazovacích nádrží, kalových zahušťovacích a manipulačních nádrží.

1985 – nejvyšší růst stokové sítě – délka se prodloužila o 110 km.

1994 – zahájení druhé intenzifikace ÚČOV, která byla dokončena v roce 1997.

2002 – povodeň zatopila celou čistírnu, kompletní provoz obnoven do konce téhož roku.

2014 – celková délka stokové sítě 3 637 km. Kromě ÚČOV v Praze funguje dalších 20 pobočných čistíren.

Naše voda, foto a data: PVK