Podkrušnohorská hnědouhelná pánev se postupně mění v jezerní krajinu. V budoucnu by se mohla stát zásobárnou vody a zdrojem elektrické energie z vodních elektráren. Na studii proveditelnosti rekultivace lomů na Mostecku se pracuje. ČTK to řekla Hana Volfová, mluvčí státního podniku Palivový kombinát, který sanaci následků hornické činnosti zajišťuje.

Oblast zasažená těžbou uhlí v Ústeckém kraji zabírá zhruba 400 kilometrů čtverečních. Jsou tu doly zavřené, rekultivované i stále funkční.

Zbytkové jámy dolu se ke koupání už několik let využívají. Na Teplicku vzniklo jezero Barbora, u Mostu jezera Matylda a Benedikt, na Ústecku Varvažov, Chlumec a Milada, která se otevřela veřejnosti před pěti lety a stala se oblíbeným místem plavců, cyklistů, turistů či přírodovědců.

Jezero Milada vzniklo v někdejší těžební jámě dolu Chabařovice. Rekultivace oblasti stála 5,4 miliardy korun. Jezero se s rozlohou 252,2 hektarů řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku. Okolní infrastruktura se postupně buduje. V příštím roce budou hotové přípojky.

Vyhlášena byla architektonická soutěž na budoucí využití a podobu vodní plochy. V létě se do ní přihlásilo 15 mezinárodních týmů, šest vybraných předloží do konce listopadu své návrhy.

Vykoupat se v sobotu lidé poprvé budou moci v jezeře Most, které vzniklo na místě lomu Ležáky. Rekultivace stála přes 1,7 miliardy korun. Zatopená plocha má rozlohu 309 hektarů a maximální hloubka je 75 metrů, je tak nejhlubším a jedním z největších lomů v České republice. Otevření jezera se několikrát odkládalo, problémy se objevily při pracích na vedení potrubí kanalizace pod řekou Bílinou.

Jezero vznikne i z dolu ČSA u Mostu, kde povrchová těžba podle odhadu skončí mezi lety 2024 a 2025. Podle platného povolení hornické činnosti bude plocha jezera zhruba 670 hektarů, což je víc než dvojnásobná plocha Máchova jezera.

S přeměnou dolu na jezero se také počítá v Bílině, Vršanech a Tušimicích. Pomoci s vrácením života do krajiny mají mimo jiné peníze Evropské unie. V rámci EU již vznikla uhelná platforma. Unie by na projekty spojené s koncem těžby mohla v budoucnu uvolnit několik miliard korun.

Zdroj: ČTK, foto jezero Milada: wikimedia commons, RomanM82 – Vlastní dílo